Lázeňská kolonáda (Mariánské Lázně)
| Lázeňská kolonáda | |
|---|---|
 neobarokní litinová kolonáda | |
| Základní informace | |
| Sloh | novobaroko |
| Architekti | Miksch a Niedzielský |
| Výstavba | 1889 |
| Poloha | |
| Adresa | Mariánské Lázně, sady Václava Skalníka, Mariánské Lázně,  Česko |
| Ulice | Goethovo náměstí |
| Souřadnice | 49°58′38,33″ s. š., 12°42′23,72″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29745/4-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lázeňská kolonáda či Hlavní kolonáda (německy: Kreuzbrunnen-Kolonnade, tj. Kolonáda Křížového pramene) je jednou z hlavních dominant Mariánských Lázní. Se svojí délkou 180 metrů bývala nejdelší lázeňskou kolonádou v Česku.[1] Po rekonstrukci v roce 1986 byla zkrácena o tržní přístavbu. Z roku 1986 jsou i nové stropní fresky od Josefa Vyleťala. Její výstavbu v provedení litina – ocel objednal klášter v Teplé a nahradila původní empírovou zděnou kolonádu z let 1823 až 1827 založenou opatem Karlem Kašparem Reitenbergerem.
Historie
Tato neobarokní litinová stavba vystavěná v letech 1888–1889 podle projektu architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského byla odlita v železárnách Blansko a smontována na místě původní uzavřené lázeňské promenády.[2] Unikátní litinová konstrukce přežila i válečné období. Hlavně za druhé světové války hrozilo její rozmontování a užití na výrobu zbraní.[3] Nešťastné období ale přečkala v celkem dobrém stavu. V poválečném období ale neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. V roce 1951, kdy se Mariánské Lázně vrátily k návštěvě Maxima Gorkého (1923–1924) a vzpomenuly tohoto hosta uprostřed sezóny, dostala kolonáda název Kolonáda Maxima Gorkého, který pak nesla až do sametové revoluce.[4] První rekonstrukce se však konstrukce kolonády dočkala až v roce 1976, kdy byla odsouhlasena tehdejším MěNV. V roce 1981 byl otevřen prostor kolonády se zrestaurovaným kazetovým stropem a nástropními freskami na téma „Touha člověka létat“ od akademického malíře Josefa Vyleťala z roku 1979. Autorem bronzových reliéfů na stěnách je Antonín Kuchař. Rekonstrukce byla ukončena a kolonáda slavnostně otevřena roku 1986.
Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu, jejíž součástí je i slavná Zpívající fontána.
Dne 8. února 2010 vláda České republiky schválila návrh Ministerstva kultury ČR o zařazení kolonády spolu s dalšími 37 památkami ČR na seznam národních kulturních památek. Dne 1. července 2010 se kolonáda stala národní kulturní památkou ČR.[5]
Fotogalerie
-
Lázeňská kolonáda 2021 -
.jpg)
Interiér kolonády -
.jpg)
Interiér kolonády -
Interiér kolonády -
Nástropní freska kolonády J.Vyleťal -
Pohlednice kolonády z roku 1900
Odkazy
Reference
- ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Historické objekty, s. 78.
- ↑ ČELADÍN, Jindřich. Blanenská litina zdobila lázeňské kolonády. Blanenský deník [online]. 2011-09-05 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Kolonáda v Mariánských Láznách [online]. Atlas památek [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.
- ↑ Zaniklý Gorkého památník i deska [online]. HAMELIKA [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Hlavní kolonáda Mariánské Lázně [online]. GreatSpas.eu [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázeňská kolonáda na Wikimedia Commons