Julian Niedzielski se narodil v Strzyżów v podkarpadském vojvodství. Vystudoval střední škole a Technický institut v Krakově. 1868–1870 studoval na Technické vysoké škole ve Vídni u Heinricha von Ferstela. Během studií pracoval v několika soukromých ateliérech. Po ukončení studií byl zaměstnán v ateliéru Heinricha von Ferstela. V době studií také pod vedením Ferstela pracoval na stavbě vídeňské university. Po Ferstelově smrti[p. 1] spolu s Heinrichem Köchlinem s výstavbu university dokončili v roce 1883. Za to byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa. S Hansem Mikschem se účastnili s úspěchem různých architektonických soutěží. V roce 1881 zvítězili v soutěži na divadlo v Liberci a v témže roce založili společnou projekční kancelář ve Vídni. V roce 1896 J. Niedzielski Vstoupil do státních služeb ministerstva vnitra ve Vídni jako stavební rada a od roku 1899 vrchní stavební rada. V letech 1897 až 1899 společně s Otto Hoferem pokračovali ve výstavbě nového Hofburgu. Zemřel nečekaně ve věku 53 let. Oceněním za služby městu Vídni mu byl zřízen čestný hrob na centrálním hřbitově.[1]
Od roku 1882 byl členem Svazu výtvarných umělců Vídně.
Dílo
Kolonáda v Mariánských Lázních.
Julian Niedzielski byl ovlivněn Heinrichem von Ferstelem (dokončení univerzity nebo restaurování skotského kostela ve Vídni). Později projektoval ve stylu pozdního historismu. Projekční kancelář Miksch & Niedzielski také prosazovala nové moderní konstrukce ze železa a skla.[2]
1870–1883 dostavba vídeňské university (s Heinrichem Köchlinem)
1888–1891 správní budova spořitelny, Liberec (s Mikschem)
1885 restaurování skotského kostela ve Vídni, novorenesanční styl (vidět vliv Ferstela)
1888–1889 vila Ludwiga Wolfruma v Ústí nad Labem (Winstona Churchilla 2, Ústí nad Labem - centrum 1344), stavitel Carl Mayer z Děčína. Úpravy v roce 1935.[3] (s Mikschem)
Vila Rudolfa Larische v Krnově1888 vila Rudolfa Larische, Krnov, kombinace severské renesance s manýrizmem, průčelí s rizality, štíty a balkony, využito střídání omítaného a režného zdiva. V roce 1929 podle architekta Leopolda Bauera bylo přistavěno zadní křídlo.[2][4] Vila je kulturní památkou ČR.[5] (s Mikschem)
kolem 1890 vila Petschka v Ústí nad Labem, v Čechách, (s Mikschem)
1889 Lázeňské kolonády, Mariánské Lázně, vítězný soutěžní projekt. Novobarokní litinová prosklená stavba je postavena na bývalé uzavřené lázeňské promenádě. Litinová konstrukce byla odlita v Strojírnách knížete Salma v Blansku. Lázeňská kolonáda byla přejmenována v roce 1951 na Kolonádu Maxima Gorkého. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR[6].(s Mikschem)
1890 obytný a obchodní dům ve Vídni 1, Wollzeile 36 / Stubenbastei 2-4,(s Mikschem)
1892 vila Wolfruma v Ústí nad Labem (Na schodech 1601/10, Ústí nad Labem). Vila je kulturní památkou ČR.[7] (s Mikschem)
1893 Vstupní brána do zoologické zahrady v Prátru, Vídeň 2 (zbořeno v roce 1902), renezanční styl vstupní brány, zdobená figurami zvířat, naopak restaurace byla směsicí barokních a renesančních prvků s balkony a lodžiemi. (s Mikschem)
1894 radnice se spořitelnou v Novém Sadci (Nowy Sącz) v Polsku. (s Mikschem)
kolem 1895 továrna pro rodinu Wolfrum v Ústí nad Labem. (s Mikschem)
1897–1899 výstavba vídeňském Hofburgu (s Otto Hoferem)
V 1911 podle původních projektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho bylo postaveno gymnázium, Vídeň 1, Stubenbastei 6-8 (fasáda Simplified), novobarokní sloh, vestibul s kazetovým stropem s centrální schodištěm s novobarokním kamenným zábradlím.
Nerealizované stavby
1881 divadlo v Liberci - 1. cena v soutěži (s Mikschem)
1885–1888 léčebný a lázeňský ústav v Krynici (s J. Zawiejskim)
1887 radnice v Liberci - 2. cena v soutěži (s Mikschem)
1887 Uměleckoprůmyslové muzeum v Liberci (s Mikschem)
Rakousko-Uhersko
multimediální obsah na Commons
.svg.png)
Řád Františka Josefa rytířský kříž