Kostel Nejsvětější Trojice (Bystřice nad Pernštejnem)

Kostel Nejsvětější Trojice v Bystřici nad Pernštejnem
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Vysočina
Okres	Žďár nad Sázavou
Obec	Bystřice nad Pernštejnem
Lokalita	Novoměstská, Bystřice nad Pernštejnem
Souřadnice	49°31′30,76″ s. š., 16°15′21,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Děkanství	žďárské
Farnost	Bystřice nad Pernštejnem
Status	filiální kostel
Užívání	pohřební a výroční mše sv.
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební sloh	pozdní gotika a baroko
Výstavba	postaven 1615 a 1735 upraven
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	kámen (zdivo) a cihla (klenby)
Další informace
Adresa	Bystřice nad Pernštejnem, Česko Česko
Ulice	Novoměstská
Kód památky	26610/7-3976 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice (také kostel svaté Trojice) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem, obklopený hřbitovem u Novoměstské ulici v Bystřici nad Pernštejnem.

Jedná se slohově o velmi pozdní gotickou jednolodní stavba s pětibokým kněžištěm členěným pilíři a sedlovou střechou se šestibokým sanktusníkem s jedním stokilogramovým zvonem zvaným Boží (z doby kolem roku 1600) a zvoničkou na západním průčelí s třicetikilogramovým zvonem (s letopočtem 1776).

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Kostel byl dokončen roku 1615 (jak dokládá dendrochronologie původních trámů krovu nad kněžištěm) za Jana Čejky z Olbramovic, tehdejšího majitele panství Bystřice nad Pernštejnem, pro místní luterány čili evangelíky.^[1] V tuto dobu měla kostelní loď plochý trámový strop a výsečovou hřebínkovou klenbu se svorníkem jen v presbytáři, která se zde dochovala. V pobělohorském období Třicetileté války byl kostel předán římskokatolické farnosti a nemáme o jeho využití v 17. století zprávy.

Až v roce 1735 byla původní stavba kostela zásadněji upravena, když kostelní loď získala současnou barokní valenou klenbou s výsečemi, včetně stávajícího střešního krovu (jak potvrdila dendrochronologie) a byla vybudována rodová hrobka (s mramorovým erbovním náhrobníkem) Arnoštem Matyášem Mitrovským z Nemyšle, od roku 1731 novým majitelem bystřického panství, který byl nakonec pohřben v Brně.^[2]

Nejpozději v 18. století získal kostel své tři oltáře. Kromě hlavního oltáře Nejsvětější Trojice také dva boční oltáře, k poctě Madony a sv. Antonína. Jejich současná podoba pochází až z roku 1903, kdy byl do kostela pořízen kompletní novogotický mobiliář, včetně dřevořezbových obrazů křížové cesty atd.^[3]

Po zrušení původního hřbitova u farního kostela sv. Vavřince na náměstí v důsledku josefínských reforem, se od začátku 19. století stal kostelem hřbitovním. Takže původní (zazděná) jižní vstupní předsíň (s hřebínkovou křížovou klenbou, jaká se nachází i v sakristii na severní straně kněžiště) se stala márnicí a od konce 19. století zazděná západní vstupní předsíň slouží jako vstup (vřetenovým schodištěm) na dřevěnou varhaní kruchtu.^[3] Druhotně proražené stávající hlavní vchody (s dvoukřídlými dveřmi) se proto nachází pod severozápadním a jihozápadním lomeným oknem (severní je hlavní a jižní se již téměř nevyužívá).^[4]

• Bystřice nad Pernštejnem
• Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons