Krásnolipská pahorkatina

Krásnolipská pahorkatina
Vlčí hora
Vlčí hora

Nejvyšší bod591 m n. m. (Vlčí hora)
Nejnižší bod362 m n. m. (Křinice v Dlouhém Dole)
Rozloha24 km²

Nadřazená jednotkaRumburská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Horninygranodiorit, žula, bazaltoidy
PovodíMandava, Křinice
Souřadnice50°56′23″ s. š., 14°27′56″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásnolipská pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek Rumburské pahorkatiny a jejího nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 24 km² a nejvyšším vrcholem je Vlčí hora (591 m).[1]

Přírodní poměry

Krásnolipská pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Rumburská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina o rozloze 24 km² s členitým reliéfem. Nachází se v jižní části Šluknovského výběžku. Na severu hraničí s Hrazenskou pahorkatinou, na západě s Děčínskou vrchovinou, na jihu s Lužickými horami, na jihovýchodě s Varnsdorfskou pahorkatinou. Východní hranici tvoří česko-německá státní hranice s přesahem svahů do sousedního Německa, kde navazuje Žitavská pánev. Jižní hranice kopíruje lužický zlom. Nejvyšším bodem je vrchol Vlčí hory (591 m), nejnižším pak hladina Křinice v Dlouhém Dole (362 m).[2][3] Převládajícími horninami jsou granitoidy: brtnická a rumburská žula, lužický a václavický granodiorit, které doplňují průniky třetihorních výlevných vyvřelin, zejména tefritu.[4] Území odvodňuje zčásti Mandava, jež náleží k povodí Odry a úmoří Baltského moře, západním směrem pak teče Křinice, která náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Krajina náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na území zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce a okrajově též chráněná krajinná oblast Lužické hory a národní park České Švýcarsko.

Vrcholy

Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Základní topografické mapě ČR, jejichž vrchol leží na českém území.[5]

Geomorfologické členění

Geomorfologické zařazení podokrsku Krásnolipská pahorkatina:[6][7][8]

Odkazy

Reference

  1. Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  2. GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9. 
  3. MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 16. 
  4. Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  5. Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  6. Zeměměřický úřad. Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online. 
  7. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s. 
  8. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  • GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. 
  • KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s. 
  • MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. 

Související články

Externí odkazy