Krásnolipská pahorkatina
Krásnolipská pahorkatina | |
---|---|
![]() Vlčí hora | |
Nejvyšší bod | 591 m n. m. (Vlčí hora) |
Nejnižší bod | 362 m n. m. (Křinice v Dlouhém Dole) |
Rozloha | 24 km² |
Nadřazená jednotka | Rumburská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | granodiorit, žula, bazaltoidy |
Povodí | Mandava, Křinice |
Souřadnice | 50°56′23″ s. š., 14°27′56″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krásnolipská pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek Rumburské pahorkatiny a jejího nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 24 km² a nejvyšším vrcholem je Vlčí hora (591 m).[1]
Přírodní poměry
Krásnolipská pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Rumburská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina o rozloze 24 km² s členitým reliéfem. Nachází se v jižní části Šluknovského výběžku. Na severu hraničí s Hrazenskou pahorkatinou, na západě s Děčínskou vrchovinou, na jihu s Lužickými horami, na jihovýchodě s Varnsdorfskou pahorkatinou. Východní hranici tvoří česko-německá státní hranice s přesahem svahů do sousedního Německa, kde navazuje Žitavská pánev. Jižní hranice kopíruje lužický zlom. Nejvyšším bodem je vrchol Vlčí hory (591 m), nejnižším pak hladina Křinice v Dlouhém Dole (362 m).[2][3] Převládajícími horninami jsou granitoidy: brtnická a rumburská žula, lužický a václavický granodiorit, které doplňují průniky třetihorních výlevných vyvřelin, zejména tefritu.[4] Území odvodňuje zčásti Mandava, jež náleží k povodí Odry a úmoří Baltského moře, západním směrem pak teče Křinice, která náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Krajina náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na území zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce a okrajově též chráněná krajinná oblast Lužické hory a národní park České Švýcarsko.
Vrcholy
Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Základní topografické mapě ČR, jejichž vrchol leží na českém území.[5]
- Vlčí hora (591 m)
- Valy (543 m)
- Dymník (517 m)
- Petružálkovy skály (515 m)
- Kamenný vrch (510 m)
- Křížový vrch (446 m)
Geomorfologické členění
Geomorfologické zařazení podokrsku Krásnolipská pahorkatina:[6][7][8]
- provincie: Česká vysočina
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
- oblast: IVA Krkonošská
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-a Jiříkovská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-b Krásnolipská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-c Varnsdorfská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- oblast: IVA Krkonošská
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
Odkazy
Reference
- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online.
- ↑ GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9.
- ↑ MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 16.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2025-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Zeměměřický úřad. Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-07-06]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
Literatura
- DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3.
- KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s.
- MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.