Letiště Qaanaaq
Letiště Qaanaaq Mittarfik Qaanaaq Qaanaaq Lufthavn | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Nejbližší město | Qaanaaq (3,5 km) |
Typ letiště | vnitrostátní letiště |
Provozovatel | Grónský letištní úřad |
Otevření | 1. září 2001 |
Kód letiště ICAO | BGQQ |
Kód letiště IATA | NAQ |
Souřadnice | 77°29′11″ s. š., 69°23′11″ z. d. |
![]() ![]() BGQQ | |
Nadm. výška | 51 ft / 16 m |
Statistika (2012) | |
Cestujících | 1 719 |
Pohybů | 510 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | www.mit.gl |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letiště Qaanaaq (grónsky: Mittarfik Qaanaaq, dánsky: Qaanaaq Lufthavn; IATA: NAQ, ICAO: BGQQ) je vnitrostátní letiště nacházející se 3,5 kilometrů severozápadně od města Qaanaaq, v kraji Avannaata v severním Grónsku.[1] Bylo otevřeno roku 2001 a jde o jediné civilní letiště severně od Upernaviku. V roce 2012 bylo přes něj přepraveno 1 719 cestujících.[2]
Historie
Pozadí
V roce 1941, během druhé světové války a německé okupace Dánska, podepsaly Spojené státy a dánský velvyslanec Henrik Kauffmann ("ve jménu krále") Dohodu týkající se obrany Grónska (The Agreement relating to the Defense of Greenland). Podle ní mohly Spojené státy v Grónsku zakládat nové vojenské a meteorologické stanice; roku 1943 tak byla jedna založena v obci Qaanaaq. Roku 1951 Dánsko dohodu ratifikovalo a stala se tak oficiální.
Na počátku 50. let začaly Spojené státy budovat v okolí osad Dundas a Uummannaq leteckou základnu Thule. Během její konstrukce byl postupně omezován přístup místních inuitů k lovu a rybaření. Na jaře 1953 požádaly USA Dánsko o povolení k rozšíření základny na celý poloostrov Dundas. Povolení bylo uděleno, což vedlo k vystěhování místních obyvatel. Většina z nich se přestěhovala do Qaanaaqu.[3]
V letech 1959 a 1960 podali vystěhovaní obyvatelé formální žádosti o kompenzaci; od grónské vlády neobdrželi žádnou odpověď. V roce 1985 podali další žádost, která tentokrát vedla ke snahám mezi grónskou a dánskou vládou zlepšit životní podmínky v obci Qaanaaq a napravit nepříjemnosti vyplývající z existence letecké základny.[3]
Plánování
V květnu 1996 obě vlády navrhly Spojeným státům pět různých návrhů k vyřešení situace; jedním z nich bylo takzvané Dundasské řešení, jehož součástí bylo navrácení poloostrova Dundas Grónsku a konstrukce civilního letiště poblíž základny Thule.[4] Všechny osoby létající do obce Qaanaaqu totiž letět pouze přes základnu, která ale měla přísná omezení na počet cestujících přítomných v jednu chvíli. Také v ní mohl přistát jen jeden let od Grønlandsfly týdně, takže během období vysoké poptávky musela aerolinie vždy o zvednutí tohoto limitu požádat - něco, co vedení základny ne vždy schválilo.[5] Plánované civilní letiště by příjmalo lety rovnou ze základny a obešlo by tak její omezení. Náklady na konstrukci by pokrylo Dánsko, zatímco provozní náklady by hradila grónská vláda. Mnozí obyvatelé Qaanaaqu byli ale s tímto návrhem nespokojeni a místo něj navrhovali letiště přímo v jejich městě. Qaanaaq by tak byl se zbytkem Grónska spojen přímo.[4][6]
Spojené státy se ale poloostrova Dundas odmítly vzdát a mimo jiné na budoucím letišti vyžadovaly přítomnost dánské armády a policie. Všechny tyto požadavky byly podle Dánska příliš přísné, a tak bylo nakonec Dundasské řešení opuštěno. V lednu 1997 padlo rozhodnutí postavit letiště přímo v Qaanaaqu. 31. ledna 1997 podepsali předseda grónské vlády Lars Emil Johansen a dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen dohodu, na základě které Dánsko přispělo k novému letišti 47 milionů korun.[7] Grónský parlament stejného roku projektu přiřadil 10 milionů.[8]
Direktoriát pro obchod, dopravu a zásobování zpočátku místo letiště zvažoval heliport, ale kvůli příliš vysokým budoucím provozním nákladům návrh zamítl.[8]
Výstavba
V červnu 1998 udělil Grónský letištní úřad společnosti Permagreen Konsortiet A/S kontrakt pro konstrukci přistávací dráhy a silnice vedoucí k letišti v hodnotě 45 milionů korun. 31. července do Qaanaaqu dorazily stavební stroje, které společnost dříve použila během stavby letiště v Sisimiutu. Práce byly ten rok kvůli zimě a polární zimě přerušeny 15. října.[9]
V roce 1997 se očekávalo, že letiště bude dokončeno 1. října 1999.[8] Na zasedání Grónského parlamentu 30. října 1998 bylo ale datum dokončení kvůli vysokému množství již probíhajících projektů (např. letiště Aasiaat nebo letiště Maniitsoq) odloženo o dva roky na 1. října 2001. Odloženo bylo i letiště v Paamiutu.[9]
Provoz
Letiště bylo otevřeno 1. září 2001.[10][11] Jeho konstrukce stála 100 milionů korun.[12]
Brzy se kvůli svým vysokým nákladům na provoz stalo terčem kritiky. Roku 2007 se začali Demokraté zasazovat o jeho uzavření.[13][14] V říjnu založil John Metz, obyvatel země, petici na protest proti výstavbě nových letišť v zemi, přičemž v ní byla letiště v Qaanaaqu a v Qaarsutu označena za nepotřebná. K 30. listopadu ji podepsalo 510 osob.[15]
V srpnu 2023 byla silnice spojující letiště a Qaanaaq těžce poškozena deštěm a vodou z tajícího sněhu, což mezi oběma lokacemi znemožnilo silniční dopravu.[16] V říjnu ji nahradila dočasná silnice.[17] V červnu 2024 obdrželo město od grónské vlády finance na konstrukci permanentní náhrady.[18]
Infrastruktura

Letiště je vybaveno štěrkovou přistávací drahou o délce 900 metrů a šířce 30 metrů, označenou 34/16. K dispozici je palivo Jet A1.[1]
Mezi letištěm a Qaanaaqem vede silnice, která je ale náchylná k záplavám během období tání.[19] Je dostupná taxislužba.[1]
Aerolinie a destinace
Letecká společnost | Destinace | |
---|---|---|
Země | Letiště | |
Air Greenland | ![]() |
Kangerlussuaq · Siorapaluk · Pituffik |
Zdroje: [20] |
Přestupy v Pituffiku
Všichni pasažéři cestující přes vesmírnou základnu Pituffik (dříve Thule) musí mít s sebou platné povolení k pobytu nebo k cestovaní. Cestující bez povolení nemohou nastoupit na jakýkoliv let ze základny a navíc budou pokutováni.[21]
Statistiky
Množství přepravených cestujících
Rok | Přepravení
cestující |
Cestující
změna |
Pohybů | Pohybů
změna | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2001 | 610 | ▬ --- | 118 | ▬ --- | ||||
2002 | 2 251 | ▲ 269,02 % | 412 | ▲ 249,15 % | ||||
2003 | 1 984 | ▼ -13,46 % | 344 | ▼ -19,77 % | ||||
2004 | 2 294 | ▲ 15,63 % | 373 | ▲ 8,43 % | ||||
2005 | 2 602 | ▲ 11,84 % | 363 | ▼ -2,75 % | ||||
2006 | 1 866 | ▼ -28,29 % | 325 | ▼ -10,49 % | ||||
2007 | 1 792 | ▲ 4,13 % | 325 | ▬ 0,00 % | ||||
2008 | 1 756 | ▼ -2,01 % | 306 | ▼ -6,21 % | ||||
2009 | 1 597 | ▼ -9,96 % | 343 | ▲ 12,09 % | ||||
2010 | 1 571 | ▼ -1,63 % | 326 | ▼ -3,21 % | ||||
2011 | 1 507 | ▼ -4,25 % | 294 | ▼ -9,82 % | ||||
2012 | 1 719 | ▲ 14,07 % | 510 | ▲ 42,35 % | ||||
Zdroje: |
Reference
- ↑ a b c Qaanaaq. AIP Grønland [online]. Naviair, 2024-10-31 [cit. 2024-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-09. (anglicky, dánsky)
- ↑ LARSSON, Bengt-Inge. Operationer og pax 2012-1988.xls. Dropbox [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HINGITAQ 53 vs. Denmark, Application No. 18584/04 (decision from European Court of Human Rights as to admissibility of application) - ELAW: Environmental Law Alliance Worldwide [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-05. (anglicky)
- ↑ a b Dundas-løsningen skal løse transitproblemet. Atuagagdliutit. Qaanaaq: 1996-10-24, roč. 136, čís. 83, s. 3. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ Qaanaaq i rejsevanskeligheder. Atuagagdliutit. Nuuk: 1995-03-30, roč. 135, čís. 26, s. 3. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ SOM EN SNEBOLD. Atuagagdliutit. 1996-10-24, roč. 136, čís. 83, s. 2. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ USA blokerede for en Dundas-løsning. Atuagagdliutit. Kodaň: 1999-04-13, roč. 139, čís. 28, s. 10. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ a b c Det første rutefly lander i Qaanaaq i efteråret 1999. Atuagagdliutit. Nuuk: 1997-04-29, roč. 137, čís. 32, s. 8. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ a b Lufthavnen i Qaanaaq også forsinket. Atuagagdliutit. Nuuk: 1998-11-10, roč. 138, čís. 87, s. 6. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
- ↑ NETREDAKTION. Lufthavnen i Qaanaaq bør lukkes snarest. www.sermitsiaq.ag [online]. 2011-04-05 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Lufthavnen i Qaanaaq også forsinket: Lufthavnen vil koste omkring 115 millioner kroner, når den bliver taget i brug i oktober 2001. Atuagagdliutit. 1998-11-10, čís. 87, s. 6. Dostupné online.
- ↑ SØNDERGAARD, Niels Krogh. Set over 65 år: Hvem bejlede mest til Grønland?. www.sermitsiaq.ag [online]. 2015-06-15 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ NETREDAKTION. Store Trafik-dag i Landstinget. www.sermitsiaq.ag [online]. 2007-10-17 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ NETREDAKTION. Demokraterne efterlyser trafikpolitik. www.sermitsiaq.ag [online]. 2007-07-15 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ PENGESVINERI MED NYE LUFTHAVNE I GRØNLAND - SkrivUnder.dk. web.archive.org [online]. 2007-11-30 [cit. 2024-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-30.
- ↑ VEIRUM, Thomas Munk. Lufthavnsvej hårdt medtaget. www.sermitsiaq.ag [online]. 2023-08-23 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ KRISTENSEN, Kassaaluk. Qaanaaq: Ny vej etableret på en måned. www.sermitsiaq.ag [online]. 2023-10-05 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ KRISTENSEN, KASSAALUK. Penge til lufthavnsvej i Qaanaaq fundet. www.sermitsiaq.ag [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Qaanaaq. kommuneplania.avannaata.gl [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Route Map_2025. Air Greenland [online]. [cit. 2024-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Visit Pituffik | See Thule Air Base | Air Greenland. www.airgreenland.com [online]. [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Qaanaaq na Wikimedia Commons