Wikipedista:FilipVrlik/Letiště Vyškov

Letiště Vyškov - Aeroklub Vyškov
Základní informace
Stát	Česko Česko
Nejbližší město	Vyškov (3,5 km)
Typ letiště	veřejné vnitrostátní letiště
Provozovatel	Letiště Vyškov
Otevření	17. září 1936
Kód letiště ICAO	LKVY
Kód letiště IATA	---
Souřadnice	49°18′7″ s. š., 17°1′34″ v. d.
Nadm. výška	915 ft / 279 m
Statistika (2024)
Cestujících	▲ 51
Nákladu	5 kg
Pohybů	711 216
Vzletové a přistávací dráhy
I/46 – betonová, 2400 × 20 m 09/27 – travnatá, 1280 × 60 m I/46 – stojánek, 300 × 50 m
Odkazy
Web	[1][2][3]

Letiště Vyškov (ICAO: LKVY) je veřejné vnitrostátní letiště v okresu Vyškov (Jihomoravský kraj). Nachází se 3,5 km severovýchodně od středu města Vyškova na kraji městské části Předměstí. Provozovatelem je Aeroklub Vyškov. Letiště má travnatou vzletovou a přistávací dráhu a slouží pro sportovní a rekreační létání. Aeroklub Vyškov nabízí letecký výcvik, vyhlídkové lety a další letecké aktivity.^{[1] [2] [3]} Tam je obvykle vedle parkování na Muzeu letecké a pozemní techniky.

Aeroklub Vyškov je obsazeno počet letadel (např. kluzáky, ultralehká letadla, ....).

V 20. století vznikl Velitelství výcvikového tábora v Dědicích u Vyškova, které se později stalo základem pro leteckou střelnici. Bylo vybudováno armádou až v roce 1936, která se postavila a založila letiště.

V září 1938, v souvislosti s hrozbou války, letiště sloužilo k mobilizačním účelům.

• 24. září byla Letecká radiotelegrafická stanice 18 začleněna do stavu Mobilizačního tělesa 602.
• 26. září se z Prostějova přesunula IV. peruť leteckého pluku 2, velitelství, letka 36 a letka 51
• Zde vznikla Letecká povětrnostní stanice 23 a Letecká radiotelegrafická stanice 18 v sestavě Mobilizačního tělesa 602.
• 27. září se z Brna přesunula Kurýrní letka 112, z Olomouce Letecká fotografická četa 91 a z Kbel velitelství Hlavní polní povětrnostní ústředny 91.

• Rota VKPL 5 a Rota VKPL 16, postavené Pěším plukem 3, zajišťovaly protileteckou obranu Kroměříže, ale později dostaly úkol bránit prostor Hlavního velitelství, přičemž Rota VKPL 5 měla na starosti obec Račice a Rota VKPL 16 město Vyškov.

V roce 1939 se stalo součástí německého výcvikového prostoru v letišti, to se německy nazývá Truppenübungsplatz Wischau.

Začala druhá světová válka, když nacistické Německo vyhlásilo válku na druhou Polskou republiku.

Po druhé světové válce se sloužilo německé Luftwaffe, která ho rozšířila a upravila pro své potřeby.

V roce 1940 letiště Vyškov sloužilo jako součást vojenského výcvikového prostoru. V té době zde probíhal intenzivní výcvik německých tankových divizí určených pro východní frontu. Během války došlo k rozšiřování výcvikového prostoru, což si vyžádalo vysídlení několika okolních obcí. V roce 1941 letiště Vyškov, tehdy známé jako Truppenübungsplatz Wischau (Vojenské cvičiště Vyškov), sloužilo jako výcvikový prostor pro německou armádu. Letiště bylo součástí rozsáhléno výcvikového prostoru a hrálo důležitou roli v logistice a výcviku německých vojsk během druhé světové války. V červenci 1944 se na letišti Vyškov odehrály významné události spojené s leteckou bitvou nad Moravou a Slezskem. Letiště ve Vyškově se stalo důležitým strategickým bodem v kontextu letecké války na Moravě a Slezskem. Během této doby probíhaly intenzivní letecké bitvy s blížící se frontou a sovětským letectvem. Došlo k častým náletům a bojům nad okolím Vyškova, což se odrazilo i na letišti samotném. Mnoho letadel zde startovalo a přistávalo, a docházelo i k nehodám a sestřelům. Členové Klubu přátel Suchdolu nad Odrou se zabývají leteckou archeologií a shromažďují podklady k těmto událostem. V srpnu 1944 bylo letiště Vyškov dějištěm několika leteckých událostí.

Dne 27. srpna bylo letiště napadeno stíhacími letouny při zpáteční cestě z náletu. Výsledkem byla zničení a poškození letounů

Focke Wulf Fw-190 F-8 a Messerschmitt Me-323 Gigant. Dále, 23. až 30. srpna zde byla rozpuštěna jednotka TG-5 a její letouny převzala IV./TG-4.

V září 1944 bylo aktivně využíváno Luftwaffe, zejména jednotkami SG-101 a SG-151, pro operační lety a také jako zázemí pro rozpuštěnou transportní jednotku TG-5. Během tohoto měsíce došlo k několika událostem, včetně zničení několika letounů

Focke-Wulf Fw-190 F-8 a Messerschmitt Me-323 Gigant při náletu stíhaček, také k nehodě letounu Ju-87 D-3.

Dne 11. října 1944 však došlo k prvním náletům hloubkových bombardérů na Moravu, což se dotklo i civilního obyvatelstva. Tyto úkoly nebyly zaměřeny přímo na letiště, ale na různé cíle v regionu. V prosinci 1944 se u Dětkovic nedaleko Vyškova odehrála letecká nehoda německou letounu Ar-96, při níž zahynul pilot. Nehoda se stala při přistání na pole kvůli překážce v podobě meze, která byla později zničena při kolektivizaci.

V dubnu 1945 bylo vyškovské letiště dějištěm leteckých útoků a nouzových přistání. Sovětská letadla útočila na německé pozice v okolí a v oblasti došlo k vzdušným soubojům. Některá letadla byla sestřelena, včetně Iljušin Il-2, jehož posádka zahynula poblíž Lulče.

Během roku došlo k několika incidentům, včetně nouzového přistání a zřícení letadel. V roce 1945 bylo areál značně poničen a založilo Aeroklub Vyškov, který získal povolení k využívání letiště.^[4]

V dubnu roku 1946 se aeroklub ve Vyškově soustředil na poválečnou obnovu a přípravu na letovou sezónu.

Od června 1946 byl Aeroklub Vyškov zaregistrován jako samostatná organizace v rámci Moravskoslezského Aeroklubu.

V prosinci 1946 Josef Mixa zpracoval člen tehdejšího Aeroklubu, který přidělal stavební dokumentaci na výstavbu hangáru, garáže a kanceláři klubu. V roce 1947 bylo na letišti Vyškov provedeno pokřtění dvou letounů, Morava a Brno. V této době také probíhal systematický termický průzkum okolí letiště s cílem vytvořit mapu termických proudů. V rámci výcviku se zdokonalovali a přezkušovali mladší piloti ve dvojím řízení a většina plachtařů získala úřední pilotní průkaz kluzáku. Sedm pilotů také získalo odznak D. Velkým přínosem pro plachtařský odbor bylo získání vlastního vlečného letounu Fieseler Fi 156 Storch (Čáp) a vyškolení vlastního vlekaře. Posledním úkolem v roce 1947 bylo založení přeletového fondu.

V roce 1948 se Klement Gottwald nastal komunistickým prezidentem v Praze.

Datoval se začátek začlenění Aeroklubu Vyškov do organizace DOSLET.

V roce 1950 byl Aeroklub Vyškov začleněn do organizace DOSLET, která se později v roce 1952 přeměnila na SVAZARM.V roce 1952 byla provedena modernizace letiště, včetně prodloužení travnaté VPD na 2500 metrů, aby bylo možné letiště využívat pro proudové letouny, jako byly Mig-15BIS, Avia Av-14, Iljušin Il-28. Došlo k politickým změnám, které ovlivnily i složení členské základny. Některým zakládajícím členům bylo z politických důvodů zakázáno létat. Byl také jmenován nový náčelník aeroklubu, Miroslav Synek, kterého později nahradil jeho bratr Jaroslav. V roce 1953 došlo na letišti ve Vyškově k prvnímu provozu na navijáku s letouny VT-52 Jeřáb OK-9208 a VT-109 Pionýr OK-2243.Pilot Josef Tichý s Pionýrem slavnostně předvedl letoun ostatním na zemi.

V roce 1954 proběhlo 16. září 1954 první vzlet prototypu letounu MIG-19S, který pocházel z letiště Brno-Slatina. Letoun byl později převezen do muzea ve značně zdevastovaném stavu. V roce 1959 letiště Vyškov obdrželo první dvoumístný větroň L-13 Blaník,

OK-9849, který reprezentoval KA Olomouc. Tento rok byl důležitý i pro plachtařské aktivity, kdy se nejúspěšnějším plachtařem stal Vojtěch Hlavizna.^[5]

V roce 1960 došlo také k přestěhování motorového a para odboru na letiště Neředín. V roce 1961 zde probíhala i reprezentace Olomouce na Centrální plachtařské závodech (CPZ) ve Vrchlabí plachtaři Z. Suchým a V. Hlaviznou na větroních VT-425 podle Hanáckého aeroklubu Olomouc.

V roce 1965 bylo letiště ve Vyškově aktivní. Konkrétně se jednalo o vojenské letiště, které sloužilo k leteckému výcviku. V březnu odstartovala z letiště v Náměstí nad Oslavou dvojice letounů, která měla provést průzkum provozu vojsk u Vyškova.

V roce 1968 se letiště Vyškov stalo dějištěm událostí spojených s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Dne 21. srpna se letiště stalo cílem sovětských letadel a vojáků. Sovětská vojska letiště obsadila a využila ho jako strategický bod pro další operace v rámci invaze. Tento zásah se stal součástí širšího vojenského obsazení Československa, které mělo za cíl potlačit reformní hnutí Pražského jara a nastolení normalizace. Letiště ve Vyškově bylo jedním z prvních míst, kde se objevily okupační jednotky. Sovětské letouny zde přistávaly a vyloďovaly vojáky a techniku.

Došlo k přemístění vrtulníkového pluku z letiště Vyškov do Prostějova po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Letiště bylo obsazeno sovětskými vrtulníky a sovětská armáda zde vybudovala opravárenský závod. Letiště Vyškov bylo dříve smíšeným vojensko-civilním letištěm.

V roce 1970 na letišti Vyškov probíhala výstavba sídliště Palánek a nová hasičská zbrojnice na Smetanově nábřeží již stála.

Dne. 11. září 1972 se stala, že je také zmíněna letecká havárie vrtulníku u Rudíkova.

V roce 1975 se letiště Vyškov stalo centrem motorového létání a parašutismu, když se sem z Olomouce přesunul celý aeroklub. Tento přesun nastal poté, co sovětská armáda obsadila letiště v Olomouci. Předtím byl Aeroklub Vyškov převážně plachtařský. Hanácký aeroklub Olomouc, plachtařský odbor, provedl 1398 navijákových a 166 aerovlekových startů a nalétal 331 hodin. Bylo zde dosaženo i několika výkonů, např. 3x200 km a 3x300 km s návratem. Po sloučení aeroklubů na počátku roku 1976 bylo v bezmotorovém odboru AK Vyškov zapojeno 18 pilotů kluzáků a 11 žáků z olomoucké organizace.

Probíhala intenzivní letecká činnost, která zahrnovala výcvik pilotů (dřív letec) a parašutistů, a letiště bylo využíváno i pro výcvik letounů jako Mig-15BIS, Avia Av-14 a Iljušin Il-28.

V roce 1983 letiště Vyškov zažívalo období, kdy Aeroklub Vyškov dosáhl největšího počtu členů - 380 osob. Jednalo se o jedinou organizaci v okrese Vyškov, která se věnovala letectví a parašutismu, a to pod hlavičkou ZO Vyškov 4. Členství v Aeroklubu Vyškov ale od tohoto roku postupně klesalo. Aeroklub Vyškov byl součástí Svazarmu a měl technické a materiální podmínky pro zajištění své činnosti. Na letišti v Brně-Medlánky se také uskutečnil první let horkovzdušného balónu české výroby, i když byl zpočátku připoután k zemi.

Dne. 7. července 1988 došlo nedaleko místa havárie Bückeru ke katastrofě vrtulníku Mil Mi-2 ve vodním nádrže Seč. Stroj č. 8941 zachytil během letecké nekázně listy rotoru o vodní hladinu a potopil se, pak se posunulo Mil Mi-2 do muzea Vyškov.^[6]

V roce 1988 bylo důležité pro plachtařské a motorové létání v rámci Aeroklubu Vyškov a SVAZARMu. Hrozilo však zániku kvůli stavbě dálnice D1, která pozemky letiště protínala. V roce 1989 byla dráha zkrácena a posunuta. Zároveň zanikl i parašutistický odbor kvůli blízkosti dálnice. Tento nový úsek byl paralelní s původní travnatou VPD a byl označen jako LÚD Vyškov s volacím znakem TRULITOL, zatímco travnatá plocha byla evidována jako záložní VPD s volacím znakem TROLITUL. V souvislosti s tímto úsekem se spekuluje o možném cvičném přiblížení letounů Suchoj Su-22 a Antonov An-26.

V listopadu 1989 byla sametová revoluce, letiště ve Vyškově nic mimořádného neudálo, ale sloužilo primárně pro potřeby armády. Letiště ve Vyškově bylo v té době spíše místem vojenského využití a nebylo centrem dění spojeného s revolucí.

V roce 1992 na letišti ve Vyškově vznikl Aeroklub Vyškov jako neziskový zapsaný spolek. V 90. letech zanikl i SVAZARM

(celostátní organizace) , což ovlivnilo další vývoj aeroklubu

Muzeum letecké a pozemní techniky ve Vyškově bylo založeno v roce 1993.^[7]

V roce 2002 se na letišti ve Vyškově, konkrétně v provozovně AC-FLY s.r.o.^[8], udála důležitá událost spojená s přidělením oprávnění číslo 03/2002, platilo od 25. dubna 2002 a do 28. ledna 2026 uvádí AC-FLY s.r.o.. Letiště se nachází na adrese Vyškov - Předměstí, 682 01. V roce 2008 fungovalo na Letišti Vyškov fotbalové mužstvo JK Letiště - Pneu FAST. ^[9][10]Toto mužstvo se zúčastnilo Okresního přeboru Vyškov a skončilo na 1. místě.

V roce 2012 se na letišti ve Vyškově konal Den otevřených dveří Aeroklubu Vyškov, kde byla k vidění expozice letecké a pozemní techniky, včetně fragmentů sestřelených letounů z 2. světové války a leteckých motorů. V roce 2013 bylo Letiště Vyškov známé mimo jiné i jako domov druhé největší kolonie syslů v České republice, a bylo vyhlášeno přírodní rezervaci podle Aeroklubu Vyškov. Konkrétně se jedná o fotografii syslích mláďat pořízenou v červnu 2013 a zveřejněnou v září 2013.

V roce 2017 se na letišti konala různé setkání a akce.

V roce 2019 se na Letišti Vyškov konal 17. ročník hudebního festivalu Pod Parou. Areál festivalu byl součástí plochy přírodní chráněné oblasti.^[11]

V roce 2021 se na Letišti Vyškov konal Slet československých letadel, je festival letiště Vyškov, které L-29 a L-39 přiletěli kolem letišti.^[12][13]

V roce 2022 se na Letišti Vyškov konalo několik akcí. Dále se zde konala Drakiáda, kde byl k dispozici legendární Antonov An-2, a Aeroklub Vyškov nabízel vyhlídkové a seznamovací lety.

Na Letišti Vyškov se v roce 2024 koná několik akcí. Mezi ně patří Drakiáda 2024 a Czechoslovak Tow Show 2024.^[14][15]

• Dne 21. prosince 1944, Ar-96 Arado nouzově přistál u obce Dětkovice (okres Vyškov), přičemž zahynul pilot Walter Fleischhanderl.
• Dne 11. září 1972, Vyškov se nic nestalo, československý Mil Mi-4 startoval z letiště kolem na okraji, došlo i zničená a havárie na Rudíkova.

Letiště je vybaveno pro lety VFR, anglicky (Visual Flight Rules), provoz bylo zajištěno cca od východu slunce do jeho západu. Na letišti je k dispozici bufet jako restaurace. Je možné tankování letecký benzín (druh paliva: AVGAS 100LL a automobilový benzin 95 NATURAL), má dvě nadzemní nádrže o celkovém objemu 15 000 litrů pro plnění palivem.^[16][17][18] Speciální směs minerálního oleje vysoké kvality pro letadla, které používají v leteckém průmyslu a patří k přístroji (AEROSHELL W120, AEROSHELL 15W50).

• Muzeum letecké a pozemní techniky Vyškov

• Seznam letišť v Česku
• Doprava ve Vyškově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu FilipVrlik/Letiště Vyškov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Aeroklub Vyškov

• Letiště Vyškov, archiweb.cz

[[Kategorie:Letiště v Jihomoravském kraji]] [[Kategorie:Doprava ve Vyškově]] [[Kategorie:Dopravní stavby v okrese Vyškov]] [[Kategorie:Postaveno v Česku 1936]] [[Kategorie:Vyškov]] [[Kategorie:Sportovní zařízení ve Vyškově]]