Marie Terezie z Lichtenštejna

Marie Terezie z Lichtenštejna
Marie Terezie z Lichtenštejna
	Rodový erb Lichtenštejnů
Kněžna ze Schwarzenbergu a vévodkyně krumlovská
	Ve funkci:; 22. srpna 1741 – 19. ledna 1753
Předchůdce	Eleonora Amálie z Lobkowiz
Nástupce	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (od roku 1782)
Narození	28. prosince 1721; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	19. ledna 1753 (ve věku 31 let); Vídeň ; Habsburská monarchie
Příčina úmrtí	pravé neštovice
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka ve Vídni
Choť	(1741) Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782)
Rodiče	Josef Jan Adam z Lichtenštejna a Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
Děti	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu; Marie Eleonora Schwarzenberg
Příbuzní	Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna (bratr); Karel Filip ze Schwarzenbergu, Josef II. ze Schwarzenbergu, Arnošt ze Schwarzenbergu, Bedřich Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, Marie Karolína ze Schwarzenbergu, Eleonora ze Schwarzenbergu, Marie Terezie ze Schwarzenbergu a František de Paula ze Schwarzenbergu (vnoučata)
Profese	aristokratka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Terezie z Lichtenštejna, případně z Liechtensteinu (německy Maria Theresia von Liechtenstein; 28. prosince 1721 Vídeň^[zdroj?] – 19. ledna 1753 Vídeň) byla lichtenštejnská princezna, rakouská šlechtična a sňatkem kněžna ze Schwarzenbergu.

Život

.

Dne 22. srpna 1741 se v poutním kostele Panny Marie Bolestné v Bohosudově u Teplic v devatenácti letech provdala za knížete Josefa Adama, vévodu krumlovského a knížete ze Schwarzenbergu (1722–1782), dvořana u císařského dvora ve Vídni. Proto byl také pro jejich protějškové portréty povolán vídeňský dvorní malíř císařovny, Martin van Meytens. Necelý rok po sňatku manželé oslavili narození provorozeného syna v Postoloprtech založením kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Podle svědectví současníků bylo manželské soužití nadmíru šťastné a vzešlo z něj 9 dětí.

Kněžna Marie Terezie zemřela na neštovice ve Vídni dne 19. ledna 1753.

1. Jan Nepomuk I. (3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou), 10. vévoda krumlovský a 5. kníže ze Schwarzenbergu
- ∞ (14. 7. 1768 Vídeň-Schönbrunn) Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň)
2. Marie Anna (6. 1. 1744 Vídeň – 8. 8. 1803 Penzing)
- ∞ (17. 10. 1764 Vídeň) Ludvík Bedřich hrabě Zinzendorf (23. 9. 1721 – 4. 10. 1780 Vídeň) (1733 – 1804)^[zdroj?]
3. Josef Václav (26. 3. 1745 Vídeň – 18. 9. 1781 Graz)
4. Antonín (11. 4. 1746 Vídeň – 7. 3. 1764 Würzburg)
5. Marie Terezie (30. 4. 1747 Vídeň – 21. 1. 1788)
- ∞ (11. 5. 1722 Vídeň) Zikmund hrabě Goëss (1. 8. 1723 – 15. 7. 1796)
6. Marie Eleonora (13. 5. 1748 Vídeň – 3. 5. 1786 Vídeň)
7. František Josef (8. 8. 1749 Vídeň – 14. 8. 1750 Český Krumlov)
8. Marie Josefa (24. 10. 1751 Vídeň – 7. 4. 1755 Vídeň)
9. Marie Ernestina (Arnoštka) (18. 10. 1752 Vídeň – 12. 4. 1801 Vídeň)
- ∞ (25. 6. 1778) František Xaver z Auerspergu (1755 – 9. 6. 1803 Vídeň)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Theresia von Liechtenstein na francouzské Wikipedii.