Útok na velitelství Hizballáhu

Útok na velitelství Hizballáhu (operace Nový řád)
konflikt: Izraelské letecké útoky na Libanon (září 2024)
Stíhací letoun přistává po bombardování velitelství
Trvání	27. září 2024
Místo	Dahíja, Bejrút, Libanon
Souřadnice	33°51′5″ s. š., 35°30′14″ v. d.
Cíle	vysocí představitelé Hizballáhu
Metody	nálet, bombardování
Strany
Izrael Izraelské vojenské letectvo Hizballáh
Oběti
Mrtví	33+ (včetně Hasana Nasralláha a Alího Karakího)
Zranění	195+
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 27. září 2024 byl při izraelském náletu v Bejrútu zabit generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh.^[1][2] K útoku došlo v době, kdy se vysocí představitelé Hizballáhu scházeli v sídle pod obytnými budovami ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja.^[2] Operaci provedla 69. peruť Izraelského vojenského letectva za použití stíhacích letounů F-15I,^[3] které byly vybaveny bombami americké výroby schopnými ničit podzemní bunkry, jelikož ústředí se nacházelo v podzemí.^[4][5] Izraelské obranné síly přiřadily útoku kódové označení Nový řád (hebrejsky סדר חדש‎, Seder chadaš).^[6]

Zpočátku byl Nasralláhův stav nejistý,^[7] avšak 28. září potvrdily jeho smrt jak Izraelské obranné síly, tak Hizballáh.^[8] Jeho tělo bylo nalezeno dva dny po náletu.^[9] Zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno.^[10] Při náletu bylo zabito několik vysokých představitelů Hizballáhu, včetně Alího Karakího, velitele jižní fronty.^[2] Íránské zdroje uvádějí, že byl rovněž zabit Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.^[11]

K útoku došlo několik minut po projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v OSN, ve kterém znovu potvrdil odhodlání Izraele bojovat proti Hizballáhu.^[12] Před tímto útokem došlo k dalším dvěma incidentům; výbuchům komunikačních zařízení a atentátu na Ibráhíma Aqíla, velitele jednotek Radwán;^[13] jež jsou považovány za jedny z největších neúspěchů Hizballáhu.^[14][15][16]

Dne 8. října 2023, den po vypuknutí války Izraele s Hamásem, se do války zapojil Hizballáh,^[17] který tak učinil ze „solidarity s Palestinci“.^[18][19] Hizballáh zpočátku ostřeloval izraelské vojenské základny na farmách Šibáa a na Golanských výšinách (obě území jsou pod izraelskou okupací).^[20] Od té doby se obě strany navzájem ostřelují, což vedlo k vysídlení tisíci obyvatel v Izraeli a Libanonu a ke značným škodám na budovách a pozemcích. V období mezi 8. říjnem 2023 a 20. zářím 2024 došlo k 10 200 přeshraničním raketovým útokům, přičemž Izrael podnikl 8 300.^[21] V důsledku ostřelování bylo vysídleno více než 96 000 osob v Izraeli^[22] a více než milion osob v Libanonu.^[23] K 24. srpnu 2024 zemřelo v Libanonu 564 lidí, z toho 133 civilistů.^[24]

Hizballáh prohlásil, že bude pokračovat v útocích na Izrael, dokud Izrael nezastaví své operace v Pásmu Gazy.^[21] Izrael požadoval, aby Hizballáh stáhl své síly severně od řeky Lítání.^[25][26]

Ve dnech 17. a 18. září 2024 došlo k výbuchům tisíce komunikačních zařízení Hizballáhu.^[27] Výbuchy zabily 42 lidí a zranily nejméně 3 500 osob, včetně mnoha civilistů.^[28][29] Nejmenovaný představitel Hizballáhu sdělil agentuře Reuters, že 1 500 bojovníků organizace je z důvodů zranění neschopno boje.^[30] Podle Hizballáhu, Íránu a libanonské vlády za útokem stojí Izrael.^[31] Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mosad a armáda.^[32] Prezident Izraele Jicchak Herzog popřel jakoukoli izraelskou účast na výbuších,^[33] zatímco předseda vlády Benjamin Netanjahu řekl: „Pokud Hizballáh nepochopil zprávu, slibuji vám, že ji pochopí“.^[34] O několik dní později zahájil Hizballáh v reakci na výbuchy raketový útok na severní Izrael.^[35]

Dne 20. září 2024 eskalovalo napětí poté, co Izrael zabil Ibráhíma Aqíla a další vysoce postavené představitele Hizballáhu.^[36][37]

Spojené státy americké a Evropská unie vydaly 25. září prohlášení, v němž vyzvaly k 21dennímu příměří.^[38] Prohlášení podepsaly také Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Katar.^[39] Zpočátku Netanjahu s plánem souhlasil, avšak následující den jakýkoli souhlas popřel.^[40] Později však opět změnil názor a uvedl, že sdílí cíle uvedené v plánu.^[40]

Hasan Nasralláh zahájil svou politickou kariéru v roce 1978 vstupem do hnutí Amal. Z hnutí vystoupil v roce 1982 poté, co začala první libanonská válka. Ještě téhož roku vstoupil do Hizballáhu a v roce 1992 byl zvolen jeho generálním tajemníkem.^[41][42] Ihned po svém zvolení se začal věnovat boji proti Izraeli. Po masakru v Qáně v roce 1996 jeho popularita v Libanonu vysoce vzrostla.^[43] Za jeho vedení se z Hizballáhu stala největší nestátní armáda na světě, která svou silou předčila Libanonské ozbrojené síly.^[44][45] Jeho projevy byly často protiizraelské a protizápadní.^[46] Nasralláh také úzce spolupracoval s Íránem.^[47]

V 90. letech byl Nasralláh nejvíce podporován libanonskými ší'ity a do jisté míry i arabským a muslimským světem.^[48] V téže době byly jeho největšími oponenty Izrael a Spojené státy americké.^[49] Hizballáh se zúčastnil druhé libanonské války, během níž jeho vojáci přepadli izraelskou pohraniční jednotku, za což byl mnohými kritizován.^[50] Během syrské občanské války bojoval Hizballáh na straně Bašára al-Asada. Z důvodu podpory Bašára al-Asada klesla Hizballáhu popularita, jelikož byl mezinárodním společenstvím ostrakizován.^[51]

Popularita Hizballáhu opět vzrostla v říjnu 2023 po vypuknutí války Izraele s Hamásem.^[51] Pod jeho vedením čelil Hizballáh kritice za svou údajnou účast na atentátu na libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 a na výbuchu v bejrútském přístavu v roce 2020.^[52][53] Důsledně propaguje Osu odporu, vojenskou koalici podporovanou Íránem, která bojuje proti Izraeli a USA.^[46]

V říjnu 1992 se Izrael pokusil Nasralláha zavraždit.^[49] V květnu 2004 libanonští představitelé uvedli, že se jim podařilo zmařit izraelský útok na Nasralláha.^[49][54] V roce 2006 shodil Izrael několik bomb na budovy, ve kterých se měl nacházet Nasralláh.^[49]

Podle The New York Times jej izraelští vůdci sledovali několik měsíců před vraždou. O útoku byl rozhodnuto tak rychle kvůli obávám z možného Nasralláhova přesunutí na jiné místo.^[55]

Podle informací nejmenovaných izraelských představitelů věděl Izrael o poloze Nasralláha měsíce předem. Plánování operace probíhalo i v době, kdy Izrael jednal s USA o možné přestávce v bojích. Spojené státy přitom o plánované akci nebyly informovány, neboť existovala obava, že čekáním na souhlas by mohlo dojít k promarnění příležitosti. O útoku byly USA informovány až v okamžiku, kdy se bombardéry nacházely ve vzduchu. Samotný plán útoku byl sestaven 23. září, první diskuse na vládní úrovni proběhly 25. září. Diskusí se kromě členů izraelské vlády účastnili i náčelník generálního štábu IOS Herci Halevi, šéf Mosadu David Barnea a šéf Šin bet Ronen Bar. Definitivní rozhodnutí o zahájení operace padlo 26. září na jednání izraelské vlády.^[56]

Podle později zveřejněného prohlášení velitele letky, která útok provedla, piloti nevěděli, co či kdo je cílem útoku, na který se připravovali. Podrobnosti o cíli se dozvěděli krátce před startem.^[57]

Dne 27. září 2024 v 18:20^[58] provedlo Izraelské vojenské letectvo nálet na hlavní ústředí Hizballáhu ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja.^[5] Podle deníku Le Parisien, jenž se odvolává na libanonský zdroj, informoval Izrael o Nasralláhově poloze íránský špión.^[59][60] V době útoku se Nasralláh a další vysocí představitelé Hizballáhu nacházeli v bunkru více než 18 metrů pod zemí.^[61]

Útok provedla 69. peruť^[62] Izraelského vojenského letectva za použití minimálně 8 stíhacích letounů F-15I Ra'am,^[63] jež vzlétly ze základny Chacerim^[64] a společně svrhly 83 bomb.^[65] Podle The New York Times se jednalo o bomby BLU-109 vybavené naváděcí soupravou JDAM.^[66] Informace o použití těžkých bomb americké výroby Mark 84 odmítly IOS komentovat.^[57]

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že cílem útoku bylo hlavní ústředí Hizballáhu, které se nacházelo v podzemí pod obytnými budovami.^[67] Kromě samotného bunkru bylo zničeno několik okolních budov.

Při útoku zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno. Zabito bylo podle IOS více jak 20 vysokých představitelů Hizballáhu , včetně jeho generálního tajemníka Hasana Nasralláha a velitele jižní fronty Alího Karakího.^[68] Při útoku zahynul také Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.^[11] K dalším významným obětem z řad Hizballáhu patřili Ibrahím Hussejn Džazíni, šéf Nasralláhovy osobní stráže, Samír Tawfiq Deeb, Nasralláhův poradce, Abd al-Amír Muhammad Sablíni či Alí Najíf Ajúb.^[69]

• Argentina: Prezident Javier Milei sdílel na síti X příspěvek svého poradce Davida Epsteina, který vraždu oslavoval.^[57]

• Česko: Prezident Petr Pavel řekl: „Věřím, že všichni účastníci, ať už je to Írán, nebo Libanon, nechtějí velký konflikt, stejně tak jako Izrael nemá určitě zájem o to, aby se na Blízkém východě rozhořel velký konflikt“.^[70] V důsledku náletu zvýšila Policie ČR ochranu židovských objektů.^[71]

• Čína: Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Izrael narušuje svrchovanost a bezpečnost Libanonu.^[72]
• Francie: Ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci uvedlo, že kontaktuje libanonské úřady s cílem zabránit další nestabilitě v regionu.^[73]

• Irák: Předseda vlády Muhammad Šijá as-Súdání a duchovní Muqtadá as-Sadr vyhlásili v celé zemi třídenní smutek.^[74]
• Izrael: Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Herci Halevi prohlásil: „Tím nástroje v našem arzenálu nekončí. Vzkaz všem, kdo ohrožují občany Státu Izrael, je prostý: budeme vědět, jak je dostat“.^[75] Předseda vlády Benjamin Netanjahu se den po útoku předčasně vrátil z cesty do Spojených států amerických.^[76] Kancelář předsedy vlády uvedla, že útok schválil z New Yorku.^[77]
• Írán: Nejvyšší vůdce Alí Chameneí svolal mimořádné zasedání Nejvyšší rady národní bezpečnosti.^[78] Po tomto zasedání byl za zvýšených bezpečnostních opatření převezen na bezpečné místo v Íránu.^[79] Chameneí vyzval muslimy k podpoře Hizballáhu a libanonského lidu a řekl, „ať pomohou všemi prostředky v boji proti ničemnému režimu (Izraeli)“.^[80] Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že útok jen „posílí odpor“ a dodal, že mezinárodní společenství na tento „teroristický útok“ nezapomene.^[81]
• Jemen: Hútiové ve svém prohlášení uvedli, že zabití Nasralláha posílí jejich odhodlání postavit se izraelskému nepříteli.^[82]
• Jihoafrická republika: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo jako „mimosoudní popravy“ a vyjádřilo solidaritu s libanonskými úřady.^[83]
• Kanada: Premiér Justin Trudeau popsal Nasralláha jako „vůdce teroristické organizace, která útočila a zabíjela nevinné civilisty, což způsobilo obrovské utrpení v celém regionu“.^[57]
• Kuba: Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil Nasralláhovo zabití za zbabělý atentát, ohrožující regionální a globální mír a bezpečnost, za kterou Izrael nese plnou odpovědnost spolu se Spojenými státy.^[82]

• Libanon: Předseda vlády Nadžíb Míkátí označil tento i předchozí izraelské útoky na Libanon za „vyhlazovací válku“.^[84][85]
• Německo: Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že se jedná o „vysoce nebezpečný útok“, který může způsobit „destabilizaci celého Libanonu“. Dodala také, že možná destabilizace není v „bezpečnostním zájmu Izraele“.^[86]
• Rusko: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo a varovalo, že by mohl vést k eskalaci násilí v Libanonu a na Blízkém východě. Dále také vyzvalo k okamžitému zastavení bojů.^[87] Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov uvedl, že země je znepokojena izraelským náletem, který zabil Hasana Nasralláha.^[88]
• Sýrie: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo.^[89] V povstalci kontrolovaném Idlibu oslavovali místní obyvatelé Nasralláhovu smrt, jelikož ho považovali za „řezníka“, který je zodpovědný za utrpení a smrt mnoha Syřanů během syrské občanské války.^[90][91] Syrská sociálně nacionální strana vydala prohlášení, v němž truchlí nad Nasralláhovou smrtí.^[92]
• Saúdská Arábie: Ministr zahraničních věcí Fajsal bin Farhán as-Saúd uvedl: „Tato eskalace bude mít negativní dopady na celý region“.^[57]
• Spojené státy americké: Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že je odhodlán zabránit Íránu v rozšíření konfliktu, a prohlásil: „Vyjádřil jsem plnou podporu Izraeli bránit své území a lid proti teroristickým skupinám podporovaným Íránem“.^[93] Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, vůdce sněmovní většiny Steve Scalise a předsedkyně republikánské sněmovní konference Elise Stefaniková vydali společné prohlášení, v němž uvedli: „Krveprolití, útlak a teror Hasana Nasralláha byly ukončeny. Světu je bez něj líp“.^[93] Prezident Joe Biden prohlásil: „Nasralláhova smrt v důsledku izraelského náletu je mírou spravedlnosti pro mnoho jeho obětí, včetně tisíců Američanů, Izraelců a libanonských civilistů. Spojené státy plně podporují právo Izraele bránit se proti Hizballáhu, Hamásu, Hútíům a všem dalším teroristickým skupinám podporovaným Íránem“. Mimo jiné uvedl, že nařídil ministru obrany, aby navýšil počet amerických vojáků na Blízkém východě s cílem odradit od možné agrese a regionální války. Vyzval také k deeskalaci konfliktů v Pásmu Gazy a Libanonu prostřednictvím diplomacie.^[94][95] Viceprezidentka Kamala Harrisová označila Nasralláha za „teroristu s americkou krví na rukou“.^[96]
• Spojené království: Ministr zahraničních věcí David Lammy v příspěvku na síti X napsal, že mluvil s libanonským premiérem: „Shodli jsme se na potřebě okamžitého příměří, abychom ukončili krveprolití. Diplomatické řešení je jediným způsobem, jak obnovit bezpečnost a stabilitu pro libanonský a izraelský lid“.^[97]
• Turecko: Ministr zahraničních věcí Hakan Fidan prohlásil, že Nasralláh byl pro Libanon a Blízký východ důležitou osobností, kterou bude těžké nahradit.^[98]
• Venezuela: Prezident Nicolás Maduro řekl: „Izrael zaútočil na obytné domy a zároveň zabil stovky lidí. Existuje pro to slovo: zločin“.^[82]

• Hamás: Organizace ve svém prohlášení nazvala Nasralláhovu smrt mučednickou a dále uvedla: „Co nejdůrazněji odsuzujeme tuto barbarskou sionistickou agresi a útoky na obytné budovy“.^[82]
• Organizace spojených národů: Generální tajemník OSN Antonio Guterres řekl, že je „hluboce znepokojen dramatickou eskalací událostí v Bejrútu za posledních 24 hodin“.^[57]
• Palestinská autonomie: Prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás vyjádřil svou hlubokou soustrast Libanonu za smrt Nasralláha a civilistů, kteří „padli v důsledku brutální izraelské agrese“.^[82]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2024 Hezbollah headquarters strike na anglické Wikipedii a תקיפת מפקדת חזבאללה בביירות‎ na hebrejské Wikipedii.

• Atentát na Ismáíla Haníju

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Útok na hlavní ústředí Hizballáhu na Wikimedia Commons