Pavel Reisenauer

Pavel Reisenauer
Narození7. října 1961
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. února 2024 (ve věku 62 let)
Jáchymov
ČeskoČesko Česko
Povolánímalíř, kreslíř, výtvarník, grafik, ilustrátor a karikaturista
Manžel(ka)Lenka Demartini, Zuzana Sixtová
Partner(ka)Markéta Kořená
DětiSofie, Ema, Hana
OceněníCena Karla Havlíčka Borovského (2008)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Reisenauer (7. října 1961 Praha – 13. února 2024 Jáchymov[1]) byl český malíř a výtvarník. Od roku 1991 až do své smrti pracoval jako grafik a ilustrátor v týdeníku Respekt.[2] Patřil k nejznámějším současným karikaturistům.[3]

Život

Reisenauerův dědeček byl za první republiky a protektorátu vysoce postavený státní zaměstnanec. Za komunismu musel jeho otec kvůli špatnému třídnímu původu na vojně tři a půl roku těžit uhlí na Kladně. Po maturitě na gymnáziu Reisenauer pracoval jako noční hlídač u národního podniku Průmstav v Podbabě, poté čtyři roky jako topič v kotelně Fakultní nemocnice v Praze na Hagiboru. V takových zaměstnáních měl čas na čtení, přepisování samizdatových textů z undergroundu a malování;[4] od mládí rád kreslil a malovat začal jako samouk v osmdesátých letech. Už v samizdatu ilustroval Placákův román Medorek.[3] V PKC Ženské domovy se roku 1992 konala společná výstava (Tenké nátěry I) Pavla Reisenauera s Michalem Singerem.[5] V roce 1993 následovala výstava (Tenké nátěry II) obou výtvarníků v Galerii Václava Špály.

V lednu 1991 Reisenauer nastoupil do časopisu Respekt. Přivedli ho tam Petr Placák a Viktor Karlík, se kterým se znal přes spolupráci na samizdatové Revolver Revue.[6] Reisenauer nejprve pomáhal s grafickou úpravou, později začal ilustrovat také samotnou obálku časopisu. Pro ČTK uvedl, že obvykle mu redakce poskytla námět článku k titulní straně s několika hlavními tezemi a on měl obvykle dva až tři dny, aby jej zpracoval do titulního obrázku. Za „jedinečnou výtvarnou reflexi společenských událostí“ na stránkách časopisu získal roku 2008 Cenu Karla Havlíčka Borovského.[7] Komentoval to slovy: „Z ceny mám samozřejmě radost, ale je zajímavé, že jsem ji dostal, přestože nejsem novinář.“[3] Kromě Respektu dlouho vytvářel rovněž ilustrace na titulní stranu přílohy Orientace Lidových novin.[3]

Příklad tvorby Pavla Reisenauera – znázornění editačních válek na Wikipedii

V roce 2000 byl uveden film Jana Hřebejka Musíme si pomáhat, jehož pevný předfilm představuje Reisenauerova parafráze protektorátního filmového týdeníku Aktualita - autentická zvuková stopa je glosována animovanými ilustracemi plnými anachronismů a zesměšňujících posunů.[8]

Reisenauer se věnoval rovněž knižní ilustraci a volné tvorbě. V roce 1995 dokončil komiks Smrt po životě. V roce 2007 se účastnil skupinové přehlídky v pražské galerii 5. patro. Kurátorka Lenka Lindaurová výstavu připravila z děl autorů, kteří začali tvořit na přelomu 80. a 90. let 20. století. V roce 2012 měl samostatnou výstavu v budově Elektrických podniků v pražských Holešovicích.[9]

Zemřel v únoru 2024 v Jáchymově, kde poslední dekádu žil, ve věku 62 let.[10][11] Příčinou smrti byla zástava srdce.[12]

Osobnost

Nejširší veřejnost znala Pavla Reisenauera jako glosátora každodenního života, politiky, konání mocných. Ačkoli tvrdíval, že politiku sleduje jen zpovzdálí, na jeho pravidelných ilustracích bylo vidět, že se o veřejné dění živě zajímá. Vůči mocným uměl být velice přísný, zastání u něj nacházeli ti, jejichž hlas nikdy nebyl silný. Jako člověka se silným sociálním cítěním ho znali i jeho nejbližší přátelé, kolegové a také jeho dlouholetá partnerka, literární vědkyně Markéta Kořená, se kterou prožili 15 let společného života. Pavlovo úmrtí nesla Markéta velice těžce a 1. srpna 2024, necelý půlrok po jeho skonu se rozhodla dobrovolně odejít za ním.[13]

Knihy

  • Pavel Reisenauer: 209 kreseb a 33 obrazů (Respekt, 2008)[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel výtvarník Pavel Reisenauer, autor obálek a dalších kreseb pro týdeník Respekt. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČECHLOVSKÁ, Magdalena. Kreslíř, který byl výmluvnější než noviny. Připomíná ho posmrtná výstava - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-05-06 [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Politiku sledoval jen z nutnosti. Zemřel Pavel Reisenauer, dvorní ilustrátor Respektu [online]. Aktualne.cz, rev. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zemřel kreslíř Respektu Pavel Reisenauer [online]. Respekt, rev. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Za Pavlem Reisenauerem (Viktor Karlík + rozhovor + Pavla Pečinková) | Bubínek Revolveru. www.bubinekrevolveru.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠVEHLA, Marek. Nejít do školy, nemít ambice : Příběh talentovaného umělce Pavla Reisenauera. Respekt. 2024-02-26, roč. XXXV, čís. 9, s. 30. 
  7. ↑ ČTK. Zemřel výtvarník Pavel Reisenauer, známý svými kresbami pro týdeník Respekt. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ KVIFF | Musíme si pomáhat. www.kviff.com [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. Pavel Reisenauer vystavuje svoji volnou tvorbu. Lidovky.cz [online]. 2012-02-17. Dostupné online. 
  10. ↑ Muž, který dával novinám tvář. Osobitý samouk Pavel Reisenauer nutil čtenáře uvažovat. Lidovky.cz [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zemřel Pavel Reisenauer. Divadelní noviny.cz [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠVEHLA, Marek. Nejít do školy, nemít ambice : Příběh talentovaného umělce Pavla Reisenauera. Respekt. 2024-02-26, roč. XXXV, čís. 9, s. 31. 
  13. ↑ Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Pavel Reisenauer: 209 kreseb a 33 obrazů [online]. ČRo Vltava, rev. 2008-05-07 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.