Piwniczna-Zdrój
| Piwniczna-Zdrój Piwniczna-Zdrój | |
|---|---|
 Celkový pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°26′7″ s. š., 20°42′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 562 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské |
| Okres | Nowy Sącz |
| Gmina | Piwniczna-Zdrój |
  Piwniczna-Zdrój | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 38,3 km² |
| Počet obyvatel | 5 385 (2024) |
| Hustota zalidnění | 140,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Tomasz Michałowski |
| Vznik | 1348 |
| Oficiální web | piwniczna |
| Telefonní předvolba | (+48) 18 |
| PSČ | 33-350 |
| Označení vozidel | KNS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Piwniczna-Zdrój (do roku 1998 jen Piwniczna) je město v jižním Polsku u hranic se Slovenskem v Malopolském vojvodství v okrese Nowy Sącz. Leží na břehu řeky Poprad v nadmořské výšce nad 357 metrů. Prochází jím železniční trať a silnice č. 87 z Nového Sádku, která dále pokračuje do Staré Ľubovni. Na slovenské straně hranice na město navazuje Mníšek nad Popradem.[1] V roce 2024 zde žilo 5 385 obyvatel.[2]
Historie
Svobodné královské město Piwniczna založil v údolí Popradu král Kazimír III. Veliký roku 1348 jako opěrný bod určený k obraně hranice. K lokaci města podle magdeburského práva byl vybrán novosádecký měšťan Hanko. Díky poloze na frekventované obchodní cestě do Maďarska a četným privilegiím se město rychle rozvíjelo.
V osmnáctém století mělo vodovod s vodojemem, hostinec, školu, nemocnici a fungovala zde papírna. V letech 1874–1876 byla vybudována železnice Nowy Sącz – Muszyna, ale nádraží v Piwniczné bylo postaveno až roku 1908, kdy město získalo dotaci na jeho postavení. V roce 1876 město postihl požár, při kterém shořel dřevěný kostel a čtyřicet domů. V poslední čtvrtině devatenáctého století byly objeveny zdejší minerální prameny a město se stalo známým letoviskem.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1931 | 1943 | 1988 | 2002 | 2011 | 2024 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 2 843 | 3 401 | 3 636 | 3 810 | 3 632 | 4 315 | 7 720 | 5 388 | 5 769 | 5 999 | 5 385 |
Lázeňství a cestovní ruch
Místní kyselé minerální prameny s obsahem hydrogenuhličitanů vápníku, hořčíku a železa podporují léčení nemocí trávicího ústrojí. Okolní kopcovitá krajina poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. V okolních vesnicích se nachází řada lyžařských vleků a lanovek.
Pamětihodnosti
- Náměstí s radnicí z 19. století
- Postmoderní dům čp. 23 z let 2004–2008
- Kašna z roku 1913 uprostřed náměstí
- Farní kostel Narození Panny Marie z lete 1881–1886
Galerie
-
Radnice -
Kostel -
Lázeňský park -
Minerální pramen -
Kašna na náměstí
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piwniczna-Zdrój na polské Wikipedii.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online.
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2024 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy)
- ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky)
- ↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piwniczna-Zdrój na Wikimedia Commons
