Praha-Bubny (nádraží)

Praha-Bubny
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Holešovice)
Souřadnice	50°6′2,2″ s. š., 14°26′23,81″ v. d.
Praha-Bubny
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	570366[1]
Tratě	Praha–Děčín, Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Nadmořská výška	195 m n. m.
V provozu od	1868
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 44[1] (DOZ z CDP Praha)[2]
Dopravní koleje	4[3]
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (4)[3]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	terminál MHD Vltavská (300 metrů)
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Bubny je železniční stanice v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny, na železniční trati Praha–Rakovník a větvi železniční trati Praha–Děčín vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská.

Součástí stanice byla do roku 2025 železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka^[1] na kralupské trati. Vlečkový systém představovala především Holešovická přístavní dráha, na stanici byly napojeny také dílny pro opravy vozidel, výtopna aj.

V souvislosti s modernizací úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště proběhla v letech 2023 až 2025 celková přestavba stanice. Nástupiště byla přesunuta blíže k vestibulu stanice metra Vltavská a stanice slouží pro nástup a výstup cestujících i pro vlaky na trase Praha – Kralupy nad Vltavou náhradou za zrušenou zastávku Praha-Holešovice zastávka.^[4]

Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Bývalá nádražní budova poblíž křižovatky ulic Bubenské a Veletržní pochází z roku 1923.

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v areálu Radiotrhu (naproti Veletržním paláci), do ghett v Lodži a Terezíně.

Mezi roky 2023 a 2025 proběhla rekonstrukce úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště včetně stanice Praha-Bubny. Stavba byla součástí modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně. V rámci modernizace byla zřízena dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště s vestibulem pod kolejištěm. Nástupiště jsou umístěna blíže ke stanici metra Vltavská a stanice slouží pro osobní vlaky tratě směr Kladno (v budoucnu i na letiště) i tratě do Kralup nad Vltavou.^[4] V rámci modernizace byl 12. května 2023 zastaven provoz v úseku Praha-Bubny – Praha-Dejvice,^[5] následně došlo k odtěžení náspů, snesení mostu přes ulici Dukelských hrdinů a zrušení železničního přejezdu v Bubenské ulici. Provoz na kralupské trati byl zachován po provizorní jednokolejné přeložce ve východní části stanice, a to až do března 2025, kdy byla přeložka zrušena z důvodu nutnosti napojení Negrelliho viaduktu na budovanou trať v nové poloze. V souvislosti s tím byla zrušena i zastávka Praha-Holešovice zastávka. Tratě vycházející ze stanice jsou vedeny po estakádě a na trati do Kladna přibyla zastávka Praha-Výstaviště.^[6]

Od 11. května 2023 je stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.^[2]

• 
  Výstavba stanice v roce 2024
• 
  Výstavba stanice (2024)
• 
  Výstavba stanice (2025)
• 
  Výstavba estakády směr Výstaviště (2024)
• 
  Výstavba stanice (2025)
• 
  Zvedání mostu přes Bubenské nádraží (2025)
• 
  Výstavba mostu přes plánovanou přeloženou železniční trať (2025)
• 
  Staveniště v roce 2025

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 1869–1873 společnost Severní státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky.^[7] Opravny prošly v letech 1956–1958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.^[zdroj?]

Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.^[8]

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.^[9]

Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.^[10]

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.

Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum.^[8] Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.

Nové vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. Představitelé developera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil menší vstřícností vůči investorovi a označil demolici za neuctivou k historickému dědictví.^[11][12] Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický.^[12] Starosta Čižinský i primátorka Prahy Krnáčová se spolu s ministrem financí Andrejem Babišem po zahájení demolice ještě pokusili vyjednat zachování alespoň části budov.^[10]

Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majetkově ovládl podnikatel Radovan Vítek.^[12]

Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce.^[10] Podle investora se památková ochrana týkala pouze vnitřních sloupů, které firma zachovala spolu s významnými architektonickými prvky industriální výstavby je chce zakomponovat do nové výstavby.^[10]

Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu. ^[13][14]

Projekt na přestavbu bývalé nádražní budovy na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem. Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého. V červenci 2025 Správa železnic zadala firmě Metrostav DIZ kompletní rekonstrukci původní výpravní budovy, která se promění v Centrum paměti a dialogu Bubny. Hodnota zakázky činí 186,9 mil. Kč, dokončení se očekává v roce 2027.^[15]

Zastávka leží v km 1,319 železniční trati Praha–Rakovník. Zastávka se skládá ze dvou vnějších nástupišť, která jsou u staničních kolejí č. 5c a 3c.^[16][17]

Železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka ležela přibližně 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavovaly v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projížděly. Důvodem byla lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet.

Zastávka byla zřízena na kusé koleji roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna zde končily, ze směru od Ústí nad Labem jezdily odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. Ze zastávky bylo možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská. Po ukončení rekonstrukce viaduktu přestala být od 1. června 2020 používána a vlaky opět začaly zastavovat ve stanici Praha-Bubny.^[18]

Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes kolejiště. Mělo jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.^[19]

V únoru 2024 započala výstavba 400 metrů dlouhé spojky pro pěší a cyklisty spojující Veletržní a Dělnickou ulici. K jejímu otevření došlo v září téhož roku a byla pojmenována po Nicholasu Wintonovi.^[20] Stezka vede pod kolejištěm a v budoucnu ji mají nahradit nové ulice.^[21]

• Železniční trať Praha–Děčín
• Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
• Severní státní dráha
• Buštěhradská dráha
• Bubny
• Seznam železničních stanic v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Bubny na Wikimedia Commons
• České dráhy: Praha-Bubny
• České dráhy: Praha-Bubny Vltavská
• Informace o nádraží Praha-BubnyArchivováno 4. 3. 2019 na Wayback Machine.
• Informace o Praha-Holešovice zastávkaArchivováno 17. 6. 2017 na Wayback Machine.
• Pražský deník: Nádraží Bubny – zašlá sláva zmizí pod modernou
• Vyhláška č. 2339/1948 Ú.l.I, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy
• Praha-Bubny na Atlas Drah
• Praha-Bubny nákladní nádraží na Atlas Drah
• Praha-Bubny St. 1 na Atlas Drah
• Praha-Bubny Vltavská na Atlas Drah
• Praha-Holešovice zastávka na Atlas Drah