Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích

Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěné v exteriérech na území Českých Budějovic. Větší sakrální památky (kostely a kaple) jsou v samostatném seznamu.

Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
sv. Jana Nepomuckého (Q36859436)		Zátkovo nábřeží 158/16	?		V nice klasicistní kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. Kaple je novější než socha nebo přestavěná.
sv. Jana Nepomuckého (Q105764854)		Staroměstská	1756		Kapli nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756.[1] Před druhou světovou válkou se před kapličkou každoročně v květnu po svátku svatého Jana konaly mariánské oslavy.[2] Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1]
sv. Jana Nepomuckého (Q105809081)		Suchomelská 270/7	1783 <1783		Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 výklenkovou kapli.[1] Zanikla ve 20. století.[3]
sv. Jana Nepomuckého (Q105775706)		Dlouhý most	1796 ≤1796		V otevřené síňové kapli při zdi Lukeschova dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jana Nepomuckého (Q57416201)		Na Sádkách	1941		Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání Lukeschova dvora u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1]
sv. Jana Nepomuckého (Q98060112)		Větrná 732/1	1960 ≥1960		Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1]
Na Zlaté stoce (Q105815820)		Na Zlaté stoce × Na Sádkách	1890 ≤1890		Mělká kaple (edikula) v klasicistním slohu. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
Panny Marie		Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka			Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).[1]
Panny Marie Pomocné		Rudolfovská 458/92	1787 <1787		Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] Kapli v těchto místech uvádějí ještě mapy z konce 19. století.[4]
Panny Marie Růžencové (Q104738447)		jižně od Trägerova dvora	1783 <1783		Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.[1]
u Budvaru (Q96076281)		K. Světlé × Kněžskodvorská	?		Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
u Hvízdala (Q124655825)		U Hvízdala	2023		Novodobá výklenková kaple se sochou Panny Marie Budějovické v areálu domova důchodců. Posvěcena Vlastimilem Kročilem 19. srpna 2023.[5]
U Lesa (Q96748664)		Zavadilka 2150	2000		Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa.
u Samot (Q96748760)		Haklovy Dvory 2023	?		Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011. Kapli v těchto místech uvádějí již Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování z konce 19. století.[4]
u sv. Mikuláše (Q105815006)		katedrála svatého Mikuláše	1912		Rozměrná výklenkové kaple vybudovaná v roce 1912 mezi opěráky katedrálního presbytáře pro sochu Krista klesajícího pod křížem. Krytá mříží.
u transformátoru (Q96748932)		Haklovy Dvory 2212	1850 19. stol.		Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.[1]
v Českém Vrbném (Q83639025)		České Vrbné 2383	1760 ≤1760		Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008.
v Mladém (Q95690757)		nám. Švabinského 954/4	1883 <1883		Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.[1]
v Novém Vrátě (Q96026685)		Hlinská 396/27	1850 19. stol.		Opravena 2018. Obrázek Madony.[1]
v Pětidomí		Dobrovodská × Vodní	1783 <1783		Jedna z výklenkových kaplí poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960.[1] Zbořena otáčejícím se sovětským tankem v roce 1968.[6]
v Suchém Vrbném (Q21704561)		Dobrovodská 614/64	1768		Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.[1] Oprava v hodnotě 240 tisíc Kč byla dokončena začátkem listopadu 2020.[7]
v Třebotovicích		Třebotovice 2403	1827 <1827		Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1827 uvádějí v místě současné síňové kaple (1862–1863) kamennou (pravděpodobně výklenkovou) kapli.[8] Zanikla.

Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
Bílá boží muka		Rudolfovská	1575 ~1575		Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.[1]
kamenná u Lidické (Q105836187)		Lidická × Mánesova	1529 <1529		Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665)[9] a prameny z 18. století uvádějí boží muka před Rožnovskou branou v oblasti současné křižovatky Lidické a Mánesovy ulice, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka.[1] Podle Paloušové pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[9] Podle Herolda u božích muk před Rožnovskou branou vítala městská rada v roce 1529 císaře Ferdinanda I.[10] S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883–1890). Další osud není znám, nedochovala se.[9]
kamenná u Pražské (Q36859861)		Pražská 961/81	1692		Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.[1]
kamenná u Severní zastávky (Q36859809)		K. Světlé 2238/2	1675 2. pol. 17. stol.		Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice,[1] po roce 2009 odcizená.[9]
kamenná u Trojice (Q105763827)		Pražská 773/93	?		Zanikla po roce 1953.[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[9]
kamenná u vojenského hřbitova (Q105724922)		Plavská 2166/3	1575 <1575		U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Existovala již v roce 1575[1] a zachycena byla roku 1911.[11] Zanikla kolem poloviny 20. století.
kamenná v zahradě (Q86838708)		K. Šafáře 225/35	?		Pravděpodobně novodobá.
kamenný na Piaristickém (Q57414948)		Piaristické náměstí	1740		Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha.
kamenný u Pekárenské (Q36859568)		Pekárenská × Pražská	1700 ~1700		Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
zděná na Pražském předměstí (Q36859834)		Čéčova 671/2	?		Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
zděná na Vltavě (Q105710463)		Krčínova 1105/20	1760 ≤1760		Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
zděná u Nejsvětější Svátosti		Rudolfovská 1980	1995		V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
zděná u Voříškova dvora (Q96068876)		V Oblouku 627/26	?		Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.

Dřevěné, kované, litinové, kamenné, centrální hřbitovní, misijní. Zahrnuty nejsou náhrobní kříže.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
Aničky Hamlíkové (Q105746081)		Husova 1833/125d	1947 ≥1947		Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován. Nápis: Na paměť naší drahé Aničky Hamlíkové z Mahouše 3. 12. 1940 nešťastně zde zahynulé 6. 7. 1947.
u sv. Anny		kostel svaté Anny	1650 ≤17. stol.		Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl.[1]
Kalvárie (Q57415011)		Piaristické náměstí	1743–1744		Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[12] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
na Hravbách (Q104905984)		Třebotovice–Ohrazení	?		Masivnější litinový kříž s mariánským reliéfem vsazený v neopracovaném kameni pod mladším soliterním dubem na polní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby. Kříž na této lokalitě uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:25 000 z roku 1954.[13]
Na Humnech 1 (Q105926570)		Třebotovice × Kaliště			Litinový křížek na kamenném soklu, který byl nahrazen křížkem z roku 2020. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Humnech 2 (Q96000716)		Třebotovice × Kaliště	2020		Novodobý zdobný litinový křížek na kamenném soklu nahradil původní skromnější kříž. Nápis „IN RI - Pochválen buď Pán Ježíš Kristus - ren. 2020“. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Kostelní cestě (Q96069494)		polní cesta Třebotovice–Dobrá Voda	1867		Vysoký kamenný kříž s letopočtem na tzv. Kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu.
na rozcestí (Q96000876)		západní okraj Třebotovic	?		Vyšší litinový kříž na kamenném soklu uprostřed rozcestí mezi čtyřmi prosychajícími lipami. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
na Švábově hrádku (Q105763543)		Švábův Hrádek	1825 ≤1825		Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám.[1]
na vojenském hřbitově		vojenský hřbitov	1797		Centrální dřevěný kříž. Odstraněn společně s náhrobky v roce 1957.[14] Nezvěstný, pravděpodobně zanikl.
na Zátkově nábřeží (Q80458674)		Zátkovo nábřeží 10/2	1899		[1]
na Zlatém mostě 1		Zlatý most	1595 ≤1595		Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899.[1]
na Zlatém mostě 2		Zlatý most	1629 ≥1629?		Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena.[1]
pod Novými Třebotovicemi (Q105933323)		Nové Třebotovice – Dobrá Voda			Křížek u hlavní silnice vedoucí lesem uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 z roku 1959.[15]. Dochovalo se torzo v podobě poškozeného kamenného soklu nad příkopem u jižního okraje asfaltky.
před Pražskou branou 1		Pražská brána	1783		[1] Zanikl.
před Pražskou branou 2		Pražská brána	1819		Nástupce křížku z roku 1783.[1] Zanikl.
před Pražskou branou 3		Pražská brána	?		Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 1		Svinenská brána	1709		O povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 2		Svinenská brána	1801		Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením.[1] Zanikl. Kovový (snad litinový) kříž na mostě zachycuje ještě fotografie z roku 1964.
sv. Misie 1 (Q80458720)		kostel sv. Vojtěcha	1949		Dřevěný misijní kříž.
sv. Misie 2 (Q105815504)		katedrála svatého Mikuláše	1949		Dřevěný misijní kříž, směrem do Kanovnické.
u Branišovské (Q80458718)		Branišovská 7/20	1879		S reliéfem Panny Marie. Nápisy „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“ na kříži a „15.[?] August 1879“ na soklu.
u Černé věže		U Černé věže 70/2	1945 ≥1945		Umístěn po druhé světové válce pod Černou věží na paměť všech padlých. V roce 1993 jej nahradila kopie sochy J. V. Jirsíka.
u Dlouhého mostu		staré č. p. 118	1685 ≥1685		Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „R. 1685 6/8 dopustil se jakýs mušketýr vojska táhnoucího z Prachatic do Uher ohavného činu a byl budějovickým katem za Dlouhým mostem ve Čtyrech Dvorech sťat a upálen. Ono popravní místo jest dosud označeno křížem poblíž domu pí. Strnadové čp. 118, a dosud udržuje se pověst, že se tam kdysi popravovalo.“.[16]
u Fellingerova mlýna (Q96748595)		České Vrbné 2397	1883 8. 8. 1883		Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován.[1]
u Chromých (Q96337105)		Pražská 215/128	?		Torzo – podstavec v zahradě u křižovatky.
u J. B. Foerstera (Q93767920)		J. B. Foerstera × Lidická	?		S neogotickým zdobením.[1]
u J. Hůlky (Q93768040)		Jaroslava Hůlky 53/9a	1893		Iniciály L. Gs.[1]
u Jednot (Q96001158)		Kaliště 2324	?		Litinový kříž s neogotickým zdobením a kamenným soklem u plotu zahrady mezi Kalištěm a Ortvínovicemi. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u Jezera (Q96001177)		Kaliště–Hlincová Hora	?		Pod pahorkem Jezera v polích při prašné cestě na Hlincovou Horu. Novogoticky zdobený litinový kříž na bíleném soklu, pravděpodobně v roce 2020 nově natřeném. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u JZD (Q96000741)		východní okraj Třebotovic	?		Skromnější (pravděpodobně) ocelový kříž s mariánským reliéfem. Kamenný sokl. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
U Křížku 1 (Q105762886)		Pekárenská 569	1850 <1850		Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo tradovaného (historicky nedoloženého) popraviště, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Vandalizován 1911. Nahrazen současným.[1]
U Křížku 2 (Q96026048)		Pekárenská 569	1911 ≥1911?		Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.[1]
U Krbů (Q93767642)		Rožnov, U Krbů	1879		Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov. V roce 2021 dočasně odstraněn kvůli výstavbě silnice. Zrestaurován, snad v roce 2024 umístěn cca 40 metrů SSV od původní pozice.
u Lannovy loděnice (Q134731601)		Vltavské nábř. 530/5			Stál při cestě na Remlovy Dvory; po odkoupení pozemků Lannou se ocitl na Lannově zahradě.[16] Současný stav neznámý.
u Ledenické		Ledenická 1490/89	1908		Iniciály J. K. E., nápis napodobující novogotické frakturní písmo Pochwálen buď Pán Gežíš Kristus.[1]
u Lidické (Q93768165)		Lidická 1262/215	1870		[1] Nápis „Ježíši Kriste smiluj se nad námi - ren. 2016“.
u sv. Mikuláše		katedrála svatého Mikuláše	?		Centrální kříž někdejšího hřbitova u svatého Mikuláše, pravděpodobně dřevěný. Zanikl.[1]
u Novohradské (Q95690777)		Novohradská 935/60	1890 <1890		V nice domu u chodníku.[1] Zachycen již při III. vojenském mapování koncem 19. století.[4]
u Nových Dvorů (Q96748699)		Nové Dvory	1904		Nápis O CRUX, AVE, SPES UNICA! (Ó, buď pozdraven, kříži, naděje jediná).[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi.
u rozvodny 1 (Q105762507)		Ke Špačkům 1890/6	1949 <1949		Na kamenném soklu umístěný litinový křížek s nápisem INRI a nápisovou destičkou. Sokl existuje, křížek zanikl, nahrazen současným.
u rozvodny 2 (Q95491300)		Ke Špačkům 1890/6	2000 >2000?		Novodobý jednoduchý železný křížek na původním kamenném soklu v porostu u silnice jižně od rozvodny.
u Samot (Q96748841)		Haklovy Dvory 2025	1919		Podle[17] pochází z roku 1919. Podle[1] připomíná a na snímku vyobrazuje pravděpodobně Josefa Leyera (1890–1914), který zahynul na haličské frontě u Wereszyce, přičemž tento typ křížů měl vznikat ještě během války.
u Sedlářské (Q93767789)		Sedlářská 1961/9	?		Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus.
U Strnadů (Q106224783)		Čajkovského 1670/13	1827 <1827		Uváděn již v Indikačních skicách z roku 1827.[18] V roce 1921 byl kříž opraven nákladem Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí.[19] Další osudy neznámé, zřejmě zanikl.
u Suchomelu 1		Suchomelská 270/7	1800 <1800		Zanikl, nahrazen současným.[1]
u Suchomelu 2 (Q96076272)		Suchomelská 270/7	1900 ~1900		Vysoký kamenný kříž u cesty před dvorem, na místě staršího kříže vzniklého před rokem 1800.[1]
u sv. Cyrila a Metoděje (Q96748643)		kostel sv. Cyrila a Metoděje	1876		Kříž původně umístěný jižně od presbytáře kostela v Suchém Vrbném, v roce 2023 přemístěn mezi kostel a budovu Želivského 428/3.
u sv. Otýlie (Q105762044)		Pražská 448/110	1993		Centrální kříž hřbitova, společný projekt Jana Mikeše a Ivana Tláška (Q95398696).
u Šnejdlíku (Q96748679)		Lidická 1700/1	?		U rozcestí nedaleko sádek, chráněn ohrádkou ze čtyř kamenů spojených ocelovými I profily.[1]
u Tůně		Husova 1373/13			Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „Nedaleko obytného domu D. Sattlera čp. 4 na straně východní nalézá se hluboká tůň se spodním pramenem, dnes již z velké části zasypaná. Tato tůň je na pozemku p. Bělohlávka č. kat. 27. O její bývalé hloubce zní ústní podání, že při svážení obilí splašili se koně, a v této tůni i s povozem a vozkou beze stopy zmizeli. U této tůně postaven jest kříž na paměť, že utopili se v ní dva hoši as 10letí Karel a František Laně, pod nimiž při klouzání prolomil se led.“[16] Tůň zachycuje ještě vojenská topografická mapa 1:10 000 z roku 1966. V místě, kde v současnosti odbočuje ulice Na Sádkách z Husovy třídy.
u V. Nováka (Q95488656)		V. Nováka	?		Litinový kříž na kamenném soklu v rohu soukromé zahrady (pod borovicí) v úseku mezi ulicemi Janáčkova a Plavská.
u Vidovské (Q96337300)		Vidovská × Hrdějovická	?		Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě dálnice D3.
V Haklových Dvorech (Q96748978)		Haklovy Dvory 2080	1901		[1]
V Hluboké cestě (Q96000492)		V Hluboké cestě 2121/26	1938		Původně stál asi o 50 m severněji, přemístěn kvůli výstavbě křižovatky.[1]
v Kališti (Q96069357)		Kaliště, u rybníčku	?		Zdobný litinový křížek na kamenném soklu, na rozcestí u rybníčku. Dřevěný kříž v této lokalitě uvádějí již císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1827[20]
v Nových Hodějovicích		Nové Hodějovice	1900 <1900		Křížek, původně na křižovatce Novohradské s polní cestou, obklopily Nové Hodějovice. V letech 1938–1940 jej nahradil kostelík Panny Marie Královny Andělů.[1]

Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
sv. Achatius (Q105946784)		u kostela Obětování Panny Marie	1745 ~1745		Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[21]
sv. Anna (Q96748382)		Piaristické náměstí	1741		Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
sv. Auracián		katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[22] Pravá nika ve štítu.
sv. Dominik (Q96748358)		Piaristické náměstí	1745		Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
Immaculata (Q38489970)		Novohradská 1239/118	1727		Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1]
Immaculata s dítětem		Česká	?		Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1]
sv. Jáchym (Q96748394)		Piaristické náměstí	1743		Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence.
sv. Jan Nepomucký (Q105816264)		Zátkovo nábřeží 158/16	1708		Barokní socha od neznámého autora umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.[1] Restaurována 1991.[23]
sv. Jan Nepomucký (Q36860179)		nábřeží Malše u soudu	1723		Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[24] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem (Q110257251). 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002.
sv. Jan Nepomucký		Pražská brána	1724 <1724		V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q105888938)		Dominikánský klášter	1739		Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859540)		Sady, u Rabenštejnu	1745		Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[1] nebo 1987[25] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[25]
sv. Jan Nepomucký (Q105944443)		Větrná 732/1	1756		Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q105943551)		Na Sádkách	1769		Podle[1] nechal sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple Lukeschova dvora u Dlouhého mostu.[1] Podle[26] daroval sochu Adalbert Lanna jako vyjádření vděku českobudějovickému měšťanovi Františku Josefu Pachnerovi, od něhož koupil zámeček Poříčí v Boršově. Po zboření Lukeschova dvora se v letech 1940–1941 socha přesunula do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859589)		kostel svaté Rodiny	1773		Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q105871258)		u Nejsvětější Svátosti	1932		Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1]
sv. Jan Nepomucký (Q36859980)		Rudolfovská × Hlinská	1942		Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky. Socha mohla být situována na místo starší sakrální památky,[1] kterou v těchto místech uvádějí mapy z konce 19. století.[4]
sv. Jan Nepomucký		u Nejsvětější Svátosti	?		Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1]
sv. Jan Nepomucký		u Nejsvětější Svátosti	2001		Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
sv. Jan Nepomucký (Q110993895)		v biskupství	1745		Původem exteriérová socha novodobě umístěna na chodbě biskupství.
sv. Josef (Q96748377)		Piaristické náměstí	1739		Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1]
Jsi v mé dlani (Q111269044)		u Nejsvětější Svátosti	?		Kamenná koule znázorňující boží ruku, ve které spí dítě. Nápis „Buď klidný, jsi v mé dlani“.
Kalvárie (Q57415011)		Piaristické náměstí	1743–1744		Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[12] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
Kristus		Kněžská 22			V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.[11]
Kristus klesající pod křížem (Q105815052)		katedrála svatého Mikuláše	1717 >1717		Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic a v roce 1912 postavená do pro ni zřízení kaple.
Mariánské sousoší (Q26868394)		Mariánské náměstí	1716		Dílo Josefa Dietricha, kamenické práce Kristián Horn (Q105779259). Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
Mariánský sloup (Q36859568)		Pekárenská × Pražská	1700 ~1700		Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
sv. Mikuláš		katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[22] Prostřední nika ve štítu.
sv. Mikuláš		Karla IV. 412/5	1907		Průčelí Forejtova (Mikulášského) domu směrem do Seminárního náměstí.
sv. Mikuláš		Děkanství			Průčelí budovy zdobila plastika svatého Mikuláše, později spadla.[27]
Nejsvětější Trojice (Q57414948)		Piaristické náměstí	1740		Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[28]
Panna Maria Budějovická (Q36860218)		Zátkovo nábřeží	1715		Dílo Josefa Dietricha.
Panna Maria Budějovická (Q57433435)		nad vraty kláštera, Piaristické náměstí	1718		Autor Josef Dietrich.
Panna Maria Budějovická (Q36860025)		Senovážné náměstí	1746		Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, vandalizována, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka. Na snímku včetně původního soklu, hlavy a vlasů.
Panna Maria Budějovická (Q111269045)		u Nejsvětější Svátosti	1995		Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1]
Panna Maria Budějovická (Q134738575)		U Hvízdala	2023		Keramická socha pro výklenkovou kapli v areálu domova důchodců pochází od Hany a Jana Štarkových z keramické dílny Štark v Třebotovicích.[29]
Panna Maria Kondíková (Q106517949)		Krčínova 1575/15	2015 ~2015		Socha umístěná v osvětlené nice na Vila Kondik.
Panna Maria Panská (Q135097539)		Panská 163/22			Socha umístěná v zasklené nice na průčelí domu. Přítomnost sochy uvádí již původní evidentní list nemovité kulturní památky.
Panna Maria Pomocná		Rudolfovská 458/92	1787 <1787		Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1]
Panna Maria		katedrála svatého Mikuláše	?		Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[22] Horní nika ve štítu.
Panna Maria s dítětem (Q134628403)		sakristie, Piaristické náměstí	1900 ~1900		Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera.
Panna Maria s dítětem		u Nejsvětější Svátosti	?		Menší socha v zahradě.
Samson (Q6848354)		náměstí Přemysla Otakara II.	1721–1727		Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Zachariáš Horn (Q105779405).
Samsonek		Lannova třída	2010		Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[30]
sv. Václav		katedrála svatého Mikuláše	1644		Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[22] Levá nika ve štítu.
sv. Veronika		Rudolfovská	1788 <1788		Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se.
sv. Vincenc (Q96748387)		Piaristické náměstí	1745		Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1]
sv. Zachariáš (Q96748363)		Piaristické náměstí	1746		Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Křížová cesta obsahuje čtrnáct (výjimečně více) zastavení, která symbolizují nebo zpodobňují událost odsouzení až ukřižování Ježíše Krista. Na území Českých Budějovic se vystřídalo několik křížových cest v oblasti tehdejšího hřbitova kolem kostela (katedrály) svatého Mikuláše. Poutní cesta může rovněž obsahovat podobná zastavení, ale ta buďto nesouvisejí s ukřižováním Krista nebo nepředstavují ucelený komplet pašijových událostí. Cílem poutní cesty je poutní místo (které může být vybaveno křížovou cestou).

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
křížová cesta 1		katedrála svatého Mikuláše	1678 <1678		Možnou existenci křížové cesty nastiňuje zmínka z roku 1678 o hoře Olivetské.[1]
křížová cesta 2 (Q105822825)		katedrála svatého Mikuláše	1727–1767		Další křížová cesta vznikala 40 let, první tři zastavení dodal Josef Dietrich, později snad i čtvrté. Další (pravděpodobně) dvě Josef Slapský a zbývající Martin Brož. Cesta měla podobu kapliček se sochami (snad dřevěnými) a lemovala kostel. Zanikla 1871 se zrušením hřbitova.[1] Zastavení na plánku vyznačena žlutě, nová zastavení dokončená v roce 1872 vyznačena červeně římskými číslicemi.
křížová cesta 3 (Q105823025)		katedrála svatého Mikuláše	1872		Nová křížová cesta měla podobu nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů. Rozkládala se pouze na zdech v prostoru mezi katedrálou a děkanstvím. Kapličky postavil Martin Kapoun, výjevy namaloval Bartoloměj Czurn. Zanikla 1911. Dvojice sloupů je dochována v kapli z roku 1912 zřízené pro sochu Krista klesajícího pod křížem.[1]
poutní cesta na Dobrou Vodu		České Budějovice–Dobrá Voda	1681		Nerealizovaný záměr děkana Bohrmana (Q110257353) vytvořit křížovou cestu z Českých Budějovic na Dobrou Vodu inspiroval zbožné jednotlivce ke stavbě poutních kapliček. Stály mj. v Průmyslové ulici, v prostoru současného kolejiště, v Pětidomí a v Suchém Vrbném. Dochovala se pouze kaple z roku 1768 (Q21704561).[1]
poutní cesta na Těšín		Trojice–Těšín	?		Část poutní cesty vedoucí od kostela svaté Trojici na Těšín u Hrdějovic probíhala katastrálním územím Českých Budějovic. Zachovala se zděná boží muka muka v Čéčově ulici (Q36859834) a výklenková kaple na křižovatce s ulicí Karoliny Světlé (Q96076281). Existují další zastavení v katastru Hrdějovic.[1]

Seznam obsahuje vyobrazení (fresky, mozaiky, malby) umístěná v exteriérech.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis a reference
archanděl Michael		Panská 161/26 (rychta)	baroko		Směrem do Hroznové ulice.[31]
Madona (Q135087920)		Česká 245/33	2022/23		Malba od Jaroslava Platila.
Madona (Q135077898)		U Černé věže 319/10			Vyobrazení Panny Marie s paprsky vycházejícími z rukou se začalo objevovat po roce 1830 v souvislosti se zjevením Panny Marie v Paříži.
Madonna della Seggiola (Q135006514)		Hroznová 249/30			Směrem do Krajinské, vyobrazení Madonna della Seggiola od Raffaela.
Madona s dítětem (Q135005033)		Česká 9/53			[31] V kasulovém štukovém rámu.
Madona s dítětem (Q134981466)		Kněžská 81/17
P. M. Budějovická		Česká 204/2
P. M. Budějovická		Česká 227/15
P. M. Budějovická (Q135092613)		Hroznová 317/14
P. M. Budějovická		Kněžská 364/24			[31]
P. M. Budějovická		Široká 140/39	konec 18. stol.		Podle Strouhové pochází obraz z doby rekonstrukce na konci 18. století,[23] podle Karla Pletzera je novodobý,[31] podle SlavneVily.cz pochází malba na plechu z roku 1985 a nelze vyloučit, že nahradila původní fresku stejného tématu, která pocházela z doby vlastnictví (1716–1743) provazníka Josefa Ennhuebera.[32] (Na snímku vlevo.)
Sedes sapientiae (Q134727454)		Petrinum	1904		Mozaika od Pantaleona Majora a Viktora Foerstera realizovaná v letech 1903–1904. Složena z několika polí, hlavní zobrazuje Pannu Marii ve stylu Sedes sapientiae a vlevo klečícího Václava Klementa Petra. Dolní pole vyobrazuje Ježíše Krista.
sv. Anna s P. Marií (Q134722757)		kostel sv. Anny	1999		Mozaika od Rostislava Štěpáníka (Q95465454) nahradila starší vyobrazení téhož tématu zaniklé za minulého režimu. Nová mozaika zmizela během rekonstrukce objektu, zhruba v letech 2015–2017.
sv. Ferdinand		Česká 147/54			Nápis „Sv. Ferdinand III. král kastilský 1199–1252“[31]
sv. Florián		Česká 199/12			Pod vyobrazením světce jsou odhaleny další vrstvy fasády, jedna s letopočtem 1707 (podle Kováře)[33] nebo 1767 (podle Strouhové).[23]
sv. Florián		radnice	1730 ~1730		V pravém slepém okenním výklenku středového volutového štítu. Ochránce před požáry.
sv. Florián (Q134969933)		Kněžská 85/13			Obraz v obdélném štukovém rámu mezi okny. Snad odkazuje na požár domu v roce 1668.
sv. Florián		Pražská 1493/10	1855		Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho (Q134689757) umístěná nad vraty domu Karla Haase. Zanikla po roce 1957.[1]
sv. Jiří nebo Florián		Široká 140/39	??55/??33		Fragment fresky se zbytky letopočtu. Podle Strouhové freska znázorňuje svatého Jiří a letopočet ??55,[23] podle SlavneVily zobrazuje sv. Floriána a letopočet ??33, zřejmě 1633, kdy dům patřil Václavu Baldoufovi.[32] (Na snímku vpravo.)
sv. Roch		radnice	1730 ~1730		V levém slepém okenním výklenku středového volutového štítu. Ochránce před morem.
sv. Václav (Q134836541)		Hroznová 187/34	2019		[34] Směrem do České ulice, dvě signatury.

• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích
• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (centrum)
• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (náměstí Přemysla Otakara II.)
• Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích
• Seznam pomníků v Českých Budějovicích