Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích

Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.

Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.

Seznam obsahuje síňové a domácí kaple, tedy takové, které uzavírají prostor chápaný jako modlitebnu. Kaple výklenkové a jim podobná zděná boží muka obsahuje samostatný seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích.

Název	Obrázek	Církev	Umístění	Založení	Galerie	Popis
Betlémský sbor		čsl. husitská	Lidická 218			Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin.
Husův dům		čsl. husitská	U Výstaviště 10			Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin.
Husův sbor		čsl. husitská	Palackého náměstí 1	1924		Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin.
kaple Nanebevzetí Panny Marie		římskokatolická	náměstí Švabinského	1883		Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin.
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova		římskokatolická	Jirsíkova 5	1991		Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991.
kaple Panny Marie		římskokatolická	Biskupská 4	18. století		Domácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické.
kaple Smrtelných úzkostí Páně		římskokatolická (vlastník), řeckokatolická (užívání)	Kněžská	1727–1731		*Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská.
kaple svaté Karoliny		římskokatolická	hřbitov Mladé	1891		Mladé, novogotická hřbitovní kaple. Původně hrobka rodu Kleinů a Marionů.[2]
kaple svaté Otýlie		římskokatolická	hřbitov svaté Otýlie	1891		Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1]
kaple svatého Gorazda		římskokatolická	Puchmajerova 2	2004		Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004.
kaple svatého Jana Nepomuckého		římskokatolická	Třebotovice	1862–1863		Novorománská kaple se zvoničkou byla vysvěcena 16. května 1863.[2]
kaple svatého Josefa		římskokatolická	Na Sadech 19	1871		Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1]
kaple Jana Nepomuka Neumanna		římskokatolická	Kněžská 8			Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná.
kaple v Kališti		římskokatolická	Kaliště	1874		Výstavba novorománské kaple se zvoničkou byla povolena 7. května 1872.[2]
kaple Všech svatých země české		pravoslavná	Husova třída	1869		Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30.
katedrála svatého Mikuláše		římskokatolická	U Černé věže	<1297		V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde.
klášterní kostel Obětování Panny Marie		římskokatolická	Piaristické náměstí	1265		Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
kostel Božského srdce Páně		římskokatolická	Rudolfovská třída	1903–1904		Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1]
kostel Českobratrské církve evangelické		evangelická	28. října 26	1899		Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické.
kostel Panny Marie Královny Andělů		římskokatolická	Novohradská	1938–1940		Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1]
kostel Panny Marie Růžencové		římskokatolická, řeckokatolická	Žižkova třída 4	1899–1900		Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00); v neděli v 11:00 se koná řeckokatolická liturgie.[1]
kostel svatého Cyrila a Metoděje		římskokatolická	Puchmajerova 2	1935		Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1]
kostel svatého Jana Nepomuckého		římskokatolická	Boženy Němcové	1914–1915		Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1]
kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa		římskokatolická	Staroměstská	13. století		Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1]
kostel svaté Rodiny		římskokatolická	Karla IV.	1886–1888		Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova.
kostel svatého Václava		římskokatolická	Kostelní	1868–1870		Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1]
kostel svatého Vojtěcha		římskokatolická	Emy Destinové	1938–1939		Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
modlitebna Adventistů sedmého dne		adventisté	Fráni Šrámka 34			Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992.
modlitebna Apoštolské církve		apoštolská	Riegrova 17			První patro činžovního domu v Riegrově ulici.
modlitebna Bratrské jednoty baptistů		baptisté	U Hvízdala 9a			U centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006.
modlitebna Církve bratrské		bratrská	J. Š. Baara 64			Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000.
nemocnice		římskokatolická	areál nemocnice			Bohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[3][4]; od počátku roku 2018 slouží v nemocnici kaplan[5]
Sbor Ježíše, knížete míru		čsl. husitská	Vítězslava Nezvala 43	1953		Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15.

Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.

Název	Obrázek	Církev	Umístění	Založení	Galerie	Popis
kaple Hardtmuthovy hrobky		římskokatolická	Hřbitov v Mladém	1893		Zmínka o krádeži oltáře[6] naznačuje, že byla hrobka (podobně jako jiná mauzolea, například hrobka Albina Dlouhého na hřbitově svaté Otýlie) vybavena kaplí.
kaple hrobky dra A. Dlouhýho		římskokatolická	Hřbitov svaté Otýlie	1932		Hrobku nechal postavit starost Albin Dlouhý k příležitosti úmrtí jeho jediné dcery ve věku 18 let. Nadzemní část byla vybavena jako kaple, v současnosti zařízení chybí.[6]
kaple Krauskopfovy hrobky		římskokatolická	Hřbitov v Mladém	1896		Tzv. Malá kaple.[2] V rohu hřbitova.
kaple svaté Máří Magdaleny		římskokatolická	Čermákův dům	1494		Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení.
kaple svatého Felixe a Adaukta		římskokatolická	Piaristické náměstí	1489		Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý.
kostel Nejsvětější Trojice		římskokatolická	U Trojice	1515		Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
kostel svaté Anny		římskokatolická	Kněžská 6	1615–1621		Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Žižkův dům		evangelická	Lannova 27	26. dubna 1934		Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[7]

Název	Obrázek	Církev	Umístění	Založení	Galerie	Popis
kaple na děkanství		římskokatolická	U Černé věže 4			kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[8]

Název	Obrázek	Církev	Umístění	Založení	Galerie	Popis
Betlémská kaple		československá	Jeronýmova			Polovina tělocvičny německého reálného gymnázia byla přepažena a využívána československou církví pod označením Betlémská kaple. Československá církev v Budějovicích vznikla roku 1920, zprvu se bohoslužby konaly na zahradě Besedy, poté v Betlémské kapli a následně v paláci YMCA.[6]
Kaple církve československé		československá	autobusové nádraží			Církev československá získala prostory v paláci YMCA,[6] které využívala patrně do jeho požáru 23. prosince 1923. V roce 1924 postavila vlastní kostel Husův sbor.
Kaple Nejsvětější Trojice		římskokatolická	Piaristická kolej			Poloha původní kaple Piaristické koleje (dnešní budova biskupství) není známa. Zanikla po zabrání koleje biskupem.
kaple Německé reálky		římskokatolická	Lannova	poč. 20. st.		Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[9] Na snímku zcela vlevo.
kaple Panny Marie		římskokatolická	Goethova 1	1905		Neorenezanční vězeňská kaple v budově soudu. Vysvěcená 15. června 1905 v 8 hodin ráno J. exc. biskupem Thdr. Martinem Říhou.[10] Zanikla po roce 1948.[11]
kaple Panny Marie Lurdské		římskokatolická	Žižkova třída 4	1888		Kaple založená v tehdejším průjezdu předcházela stavbě kostela Panny Marie Růžencové.[6][12]
kaple radiačního ústavu		římskokatolická	B. Němcové 3	29. září 1946		1946 po zrušení chudobince a založení ústavu radioterapie znovuobnovena kaple v budově a vysvěcena za přítomnosti předsedy MNV J. Ployhara. Kaple byla době bohoslužeb přístupná veřejnosti.[13][14]
kaple svaté Anny		římskokatolická	staroměstský hřbitov			17. srpna 1663 žádal městský děkan Tomáš Josef Cuculus o opravu kaple a obnovu oltáře sv. Anny (neznámo s jakým výsledkem, nejspíš negativním); 17. ledna 1794 byla kaple při kanonádě během pohřbu hejtmana Herla těžce poškozena; roku 1802 zrušena a nahrazena umrlčí komorou[15]
kaple svaté Markéty		římskokatolická	U Černé věže	14. století		původní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[16]
kaple svatého Jakuba		římskokatolická	Kněžská	1308		Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně.
kaple svatého Jiří		římskokatolická	Piaristické náměstí			Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[17]
kaple svatého Karla Boromejského		římskokatolická	Lannova	poč. 20. st.		Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války.
kaple svatého Prokopa		římskokatolická	Fráni Šrámka 1216/9	1893		Školní kaple v nové budově české reálky (dnešní SŠ a VOŠ cestovního ruchu) byla vysvěcena biskupem Martinem Říhou 28. září 1893.[18]
kaple svatého Václava		římskokatolická	Antonína Trägera	1913		Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962.
kaple svatého Václava[19]		římskokatolická	Suchovrbenské náměstí	1853		Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[20]
měšťanská kaple		římskokatolická	Kněžská 22			Při asanaci v roce 1981 byly v přízemí domu objeveny fresky naznačující, že v tomto prostoru existovala měšťanská kaple.[21]
nemocniční kaple		římskokatolická	B. Němcové 54			Existenci kaple a fotografii jejího interiéru z 1. desetiletí 20. století uvádí Encyklopedie Českých Budějovic.[22]
kostel svatého Václava		římskokatolická	Krajinská 42-44	1327		Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840.
piaristická kaple		římskokatolická	Biskupská 4	1767		18. listopadu 1767 vysvětil budějovický děkan František Eichler kapli piaristické koleje vytvořenou spojením dvou zadních místností prvního patra a vybavenou oltáři sv. Josefa Kalasánského, sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. Konaly se zde mj. primice a svatby.[23]
prozatímní piaristická kaple		římskokatolická	Biskupská 4	1767		Během oslav svatořečení zakladatele řádu Josefa Kalasánského musela již v nově vzniklé piaristické koleji existovat prozatímní kaple.[23]
Synagoga v ulici U Černé věže		židovská	U Černé věže			původní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[16]
Synagoga u Justičního paláce		židovská	F. A. Gerstnera	1887–1888		více v samostatném článku
U Zlatého anděla		židovská	Žižkova × Čechova	?		V zadním traktu hostince U Zlatého anděla měla židovská obec modlitebnu. Hostinec existoval již před rokem 1882 a zanikl při bombardování v březnu 1945.[24]
Zimní synagoga		židovská	Biskupská 5	1928		modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[25]

Název	Obrázek	Církev	Umístění	Založení	Galerie	Popis
Nová katedrála		římskokatolická	Senovážné náměstí	plán ~1900		Pro nedostačující kapacitu katedrály navrhl biskup Říha v roce 1888 postavit novou katedrálu. Z několika možností bylo vybráno Senovážné náměstí, prostor současné hlavní pošty. Záměr zkrachoval počátkem 20. století, ze shromážděných prostředků byl vystavěn mj. kostel svatého Jana Nepomuckého.[26]
Kostel Andělů Strážných		římskokatolická	Palackého náměstí	28. 9. 1918		Pseudobarokní návrh Antonína Procházky. Jeden z kostelů vzniklý namísto zrušeného plánu nové katedrály měl vzniknout zhruba v místě současného Husova sboru.[27]
Kostel na „Krumlovském“ náměstí		římskokatolická	Krumlovský rybník	1842-1843		Některé návrhy Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka počítaly s centrálním čtvercovým náměstím, v jehož východní straně by stál kostel.[27]
Piaristický kostel		římskokatolická	náměstí Přemysla Otakara II.	plán po r. 1868		Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu (Biskupská × Radniční, JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[28]

• Seznam klášterů v Českých Budějovicích
• Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích
• Věže Českých Budějovic

• NOVOTNÝ, Miroslav. Encyklopedie Českých Budějovic - kostely a kaple [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

• Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí bcb.cz