Skalní hrobka

Skalní hrobky jsou pohřební komory vyhloubené do přirozeně se vyskytujícího skalního útvaru, a představují tak specifický typ skalní architektury. Obvykle jsou vysekány do úbočí skalnatého svahu či útesu, avšak mohou být směřovány i svisle dolů v relativně rovném terénu. Tento způsob pohřbívání byl ve starověku běžný především mezi příslušníky vyšších společenských vrstev a vyskytoval se v různých částech světa. Významné příklady těchto hrobek se nacházejí zejména v oblasti Středomoří a Blízkého východu, jmenovitě v Itálii (Pantalica), v Řecku, v Turecku, v Egyptě (Údolí králů, Údolí královen, Dér el-Medína), v Izraeli (Hrobka králů, Kristův hrob, Nachal Kidron, Jad Avšalom), v Palestině (Jeskyně patriarchů, Lazarův hrob), v Jordánsku (Petra), v Saúdské Arábii (Hegra), a v Íránu (Nakš-e Rustam).^[1]

Chronologie skalních hrobek:^[2]

• Egyptské skalní hrobky (1450 př. n. l., Théby, Egypt).
• Izraelské skalní hrobky (9. stol. př. n. l. – 70 n.l.)
• Frygické skalní hrobky, jako například Midasův monument (700 př. n. l.).
• Etruské skalní hrobky, Etrurie, Itálie (500 př. n. l.).
• Hrobka Dareia I. (Naqš-e Rostam, 480 př. n. l.).
• Lýkijské skalní hrobky (4. století př. n. l.).
• Petra, Jordánsko (100 n. l.).

• 
  Skalní hrobka Qaṣr al-Farīd v Saúdské Arábii
• 
  Etruská skalní hrobka v Itálii
• 
  Hrobka Dareia I. v Íránu
• 
  Zahradní hrob v Jeruzalémě
• 
  Tutanchamonova hrobka v Egyptě
• 
  Lýkijská hrobka v Řecku

• Krypta