Velvěty

Velvěty
Domy u silnice ke Rtyni nad Bílinou
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Rtyně nad Bílinou
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°36′20″ s. š., 13°53′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2021)[1]
Katastrální území	Velvěty (3,57 km²)
PSČ	417 62
Počet domů	27 (2011)[2]
Velvěty
Další údaje
Kód části obce	143120
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velvěty (německy Welboth) jsou malá vesnice, část obce Rtyně nad Bílinou v okrese Teplice. Nachází se asi 1 km na západ od Rtyně nad Bílinou. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Bílina. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 140 obyvatel.

Velvěty je také název katastrálního území o rozloze 3,57 km².^[4] V katastrálním území Velvěty leží i Kozlíky a Sezemice.

Severovýchodně od vesnice bývaly pískovny, ve kterých byla koncem devatenáctého století odkryta raně středověká pohřebiště z konce devátého až desátého století a další dvě z desátého až dvanáctého století.^[5]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1333.^[6]

Od roku 1333 zde stával mlýn, časem rozšířený o zemědělské hospodářství. Roku 1872 zde a.s. Cukrovar Teplický uvedla do provozu cukrovar, který v roce 1913 prodala Severočeské cukerní společnosti s r. o. Činnost cukrovaru ukončila v roce 1931 hospodářská krize.

Po záboru českého pohraničí byly zdejší objekty přestavěny na muniční továrnu. V roce 1942 zde zahájila firma „Fabrik zur Verwertung Chemischer Erzeugnisse Hertine GmbH“, dceřiná společnost koncernu „Dynamit Nobel AG“ muniční výrobu. Výrobní program zahrnoval výrobu leteckých bomb, nášlapných min a později plnění hlavic raket V-2 výbušninou. Plnění hlavic raket probíhalo od května 1944 do března 1945 v počtu do 100 kusů denně. V továrně pracovali vězni z místní pobočky KT Flossenbürg, nuceně nasazení občané a váleční zajatci (zajatecký tábor Stalag IV-C). V době největšího provozu v továrně pracovaly asi dva tisíce lidí.

Po osvobození sovětskou armádou (8. 5. 1945 vojsky 1. ukrajinského frontu) byl areál závodu využit jako odsunové středisko pro sudetské Němce. V červnu a červenci 1945 bylo v areálu továrny popraveno a pohřbeno asi 80 členů SS zatčených na Teplicku.

Na podzim 1945 byla vojenskou správou v menším rozsahu obnovena muniční výroba (Vojenská továrna 3 Velvěty; dokumenty jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu, číslo fondu/sbírky 3369, datace 1946 - 1953). Ke dni 20. 9. 1945 bylo v továrně cca 1 500 tun munice.

Objekt byl roku 1952 převeden z rezortu ministerstva obrany do rezortu ministerstva strojírenství a v roce 1957 jej převzala ústecká Spolchemie. Zbrojní výroba byla ukončena a zahájena výroba průmyslové chemie, pryskyřic a laminátů. V té době zde pracovaly asi tři stovky lidí.

V šedesátých letech 20. století byla zahájena výroba aerosolů, později byly vybudovány nové chemické provozy a výrobní program závodu byl dále rozšiřován. Ve velvětském závodě se vyráběla bílá barva pro značení komunikací, organické peroxidy, textilní pomocné přípravky, superplastifikátory betonu, dispergátory barviv, polotovary pro mycí a čisticí přípravky a další chemické produkty.

Na podzim 1993 byla chemická část výroby oddělena a převedena do společnosti ENASPOL, spol. s r.o. (IČO 49099051). Tato společnost byla později transformována na Enaspol a.s. (IČO 25006339) a v roce 2000 privatizována. Vyčlenění chemické části výroby z původní divize otevřelo cestu pro založení společnosti Lybar.

• Silniční most přes Bílinu
• Zemědělský dvůr

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velvěty na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Velvěty na webu ČÚZK