Vladimír Bouška
prof. RNDr. Vladimír Bouška, DrSc. | |
---|---|
Narození | 11. dubna 1933 Horusice |
Úmrtí | 24. července 2000 (ve věku 67 let) Praha |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | mineralog, učitel, geolog, gemolog, geochemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Bouška (11. dubna 1933 Horusice u Veselí nad Lužnicí – 24. července 2000 Praha) byl český mineralog, gemolog, geochemik a pedagog.
Životopis
Vladimír Bouška se narodil 11. dubna 1933 v Horusicích, části města Veselí nad Lužnicí.[1] Základní a střední školu studoval v Soběslavi.[2] V roce 1955 úspěšně absolvoval Geologicko-geografickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, dnes Přírodovědeckou fakultu.
Již během studií se stal asistentem na katedře mineralogie, geochemie a krystalografie. V letech 1964 a 1965 pracoval jako hostující profesor na univerzitě v Santiago de Cuba. Dále přednášel na univerzitách v Oviedu, Vídni, Moskvě a na Pensylvánské státní univerzitě. V roce 1969 se habilitoval a o pět let později založil samostatný obor geochemie. V roce 1979 získal titul doktor věd a v roce 1990 byl jmenován profesorem geochemie.
Zprvu studoval nerosty a horniny u Soběslavi, nerosty pegmatitů z Písecka, Soběslavi a Rudolfova u Českých Budějovic, sedimenty terciéru jihočeských pánví a nerosty vznikající v současnosti na rašeliništích. Jeho zájmy se časem rozšířily a jeho hlavní doménou výzkumu se staly metamiktní nerosty, geochemie uhlí a moldavity.[1]
Dále studoval stopové prvky v černém uhlí a v doprovodných sedimentech ze svrchního karbonu středočeské, vnitrosudetské a hornoslezské pánve, v hnědém uhlí z terciéru severočeské a sokolovské pánve. Vypracoval se mezi vážené odborníky přírodních skel. Studoval tektity v tehdejší SSSR a na požádání amerických institucí posuzoval možnost výskytu přírodních skel na Marsu.[3]
Napsal řadu popularizačních článků, publikací a několik knih.[4]
Byl členem Mineralogical Society of America a dalších zahraničních vědeckých společností. Rovněž zastával vedoucí funkce v Československé společnosti pro mineralogii a geologii. Je po něm pojmenovaný vzácný minerál zvaný Bouškait z Březových hor.[5]
Vladimír Bouška zemřel 24. července 2000 ve věku 67 let.[2]
Bibliografie
- Živé - neživé: Jak si založit sbírky rostlin, živočichů, nerostů (1970)
- Drahé kameny kolem nás (1976)
- Geochemie uhlí (1977)
- Kuba začíná v Santiagu (1979)
- Atlas drahých kamenů (1985)
- Přírodní skla (1987)
- Klenoty přírody (1990)
- Tajemné vltavíny (1992)
- Nerosty severočeské hnědouhelné pánve (1997)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vladimír Bouška 📖 Antikvariát Avion. www.antikavion.cz [online]. [cit. 2025-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b www.geologickaspolecnost.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ BOUŠKA Vladimír 1933–2000 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2025-06-08]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Vladimír Bouška - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Příbram. rajmineralu.netstranky.cz [online]. [cit. 2025-06-08]. Dostupné online.