Chyše

Chyše
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak města ChyšeVlajka města Chyše
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŽlutice
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′17″ s. š., 13°14′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel583 (2025)[1]
Rozloha28,62 km²[2]
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ364 53
Počet domů240 (2021)[3]
Počet částí obce11
Počet k. ú.6
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo náměstí 18
364 53 Chyše
obecchyse@volny.cz
StarostaJosef Lavička
Oficiální web: www.mestochyse.cz
Chyše na mapě
Chyše
Chyše
Další údaje
Kód obce555207
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chyše (německy Chiesch[4]) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji (je to nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 583[1] obyvatel.

Název

Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: His (1169), Kis (1192), Chiss (1219, 1291, 1369), His (1225), Kysch (1239), Chysch (1254), Chys (1384–1405), „in Chyssech“ (1457), „k Chýším“ (1503), „z města Chýš, v Chýšech“ (1522), z Chyš (1539), Chysse (1579, 1664), Kiesch, Khiesch a Chiesch (1651) a Chýše nebo Chiesch (1854).[4] Název je v množném čísle a skloňuje se podle vzoru růže, tedy z Chyší, k Chyším, v Chyších, za Chyšemi.[5] Podle pravidel českého pravopisu je Chyše výhradně v jednotném čísle.[6]

Historie

První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169.[4] Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město.[7] V letech 1938 až 1945 byly Chyše v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.

Přírodní poměry

geologickém podloží Chyší se nacházejí neoproterozoické metamorfované horniny zastoupené fylitem. Podél vodních toků fylit překrývají kvartérní nezpevněné a smíšené sedimenty. V části katastrálního území severně od železniční trati se vyskytují karbonské arkózovité pískovce, valounové pískovce a slepence. Na ně směrem k severozápadu navazují svahy Doupovských hor tvořené miocenním analcimitem. K západnímu okraji Nové Teplice zasahují pyroklastické napadávky doupovského centra.[8]

Jihovýchodně od města se údolí Střely zužuje na šířku sta metrů. Na pravé straně údolí se nachází několik řad skalních srubů s výškou až patnáct metrů. Tvoří je biotitický fylit proložený pásky a čočkami křemene s mocností do dvaceti centimetrů.[9]

Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Do katastrálního území Chyše na severu zasahují Doupovské hory (okrsek Rohozecká vrchovina) a na východě a jihu také Rakovnická pahorkatina (podcelek Žihelská pahorkatina a okrsek Rabštejnská pahorkatina). Hranice mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou vede na jihu přibližně podél toku Střely a na východě od úpatí vrchu Vyhlídka podél drobného bezejmenného potoka směrem k severu.[10]

půdních typů v okolí města převažuje kambizem modální. Podél drobných vodních toků se vyvinul glej modální a údolní nivu Střely pokrývá fluvizem modální. V prostoru východně a především severovýchodně od Chýšek se vyskytuje hnědozem luvická.[11]

Podél jižního okraje zástavby a východního okraje Chýšek vede hranice přírodního parku Horní Střela, ale samotné město stojí mimo park.[12]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chyše[15][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 482 1 572 1 321 1 313 1 309 1 126 1 211 710 653 596 563 545 500 481 461
Domy 232 238 222 219 213 217 241 188 208 144 137 154 156 166 180
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy všech místních částí.

Městská správa

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[17]

Místní části

Od 1. července 1965 do 31. prosince 1972 k městu patřila i Mokrá.[18]

Městské symboly

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělení vlajky obce.[19] Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. května 2018.[20]

Doprava

Městem vede silnice II/226 v úseku z Lubence do Žlutic, na kterou se v něm napojuje silnice II/194 do Valče a Podbořanského Rohozce. Na severním okraji města stojí železniční stanice Chyše na trati Rakovník – Bečov nad Teplou. Městem také vede žlutě značená turistická trasa z Kračína směrem k Vladaři a kříží se v něm cyklotrasy č. 35 a 39, které dále pokračují do Žlutic, Valče a k Rabštejnu nad Střelou.[12]

Společnost

Ve dnech 24.–26. června 2022 se na chyšském zámku poprvé uskutečnilo setkání neuznaných národů, tzv. mikronárodů.[21][22] Setkání, známé jako Micro Euro Summit, se konalo znovu ve dnech 14.–16. července 2023[23] a 19.–21. července 2024.[24]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chyši.

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chýše, s. 85. 
  5. HODURA, Kvido. Skloňování místních jmen Karle a Chýše. Naše řeč. 1949, roč. 33, čís. 1–2, s. 38–39. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. 
  6. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2025. Heslo Chyše. 
  7. RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Chyše, s. 291. 
  8. Geologická mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  9. a b ŽÁČEK, Vladimír. Schillerova vyhlídka u Chyše [online]. Česká geologická služba, 2014-12-01, rev. 2017-11-27 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online. 
  10. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  11. Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  12. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 260. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  17. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 343. 
  19. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  20. Udělené symboly – Chyše [online]. 2018-05-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  21. MEJZROVÁ, Anita Haas. Arcivévoda, Marx i kačer Donald. Reportáž ze summitu mikronárodů, jež se uznávají navzájem. Deník N [online]. 2022-06-30 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  22. MARTINEZ, Olivier. Micro-Euro-Summit 2022. Microcosme.info [online]. 2022-04-10 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  23. Bericht vom Gipfeltreffen der Mikronationen in Chyse [online]. 2023-07-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  24. ANTONOV, Zar. Le Micro Euro Summit 2024 se termine avec succès et confiance.. Microcosme.info [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  25. Toulavá kamera 1, str. 40, ISBN 80-7316-228-8
  26. AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 41. Dostupné online.

Externí odkazy