Amfibrach
Dvojslabičné | |
---|---|
◡ ◡ | pyrichij (dibrach) |
◡ – | jamb |
– ◡ | trochej (chorej) |
– – | spondej |
Trojslabičné | |
◡ ◡ ◡ | tribrach |
– ◡ ◡ | daktyl |
◡ – ◡ | |
◡ ◡ – | anapest |
◡ – – | bakchej |
– ◡ – | krétik (amfimakr) |
– – ◡ | antibakchej (palimbakchej)) |
– – – | molos (trimakr) |
Čtyřslabičné | |
◡ ◡ ◡ ◡ | tetrabrach |
– ◡ ◡ ◡ | první péón |
◡ – ◡ ◡ | druhý péón |
◡ ◡ – ◡ | třetí péón |
◡ ◡ ◡ – | čtvrtý péón |
– – ◡ ◡ | větší iónik (dvojnásobný trochej) |
◡ ◡ – – | menší iónik (dvojnásobný jamb) |
– ◡ – ◡ | ditrochej |
◡ – ◡ – | dijamb |
– ◡ ◡ – | choriamb |
◡ – – ◡ | antispast |
◡ – – – | první epitrit |
– ◡ – – | druhý epitrit |
– – ◡ – | třetí epitrit |
– – – ◡ | čtvrtý epitrit |
– – – – | dispondej |
Kombinované | |
– ◡ ◡ – ◡ | daktylotrochej |
Legenda | |
– | dlouhá, přízvučná slabika |
◡ | krátká, nepřízvučná slabika |
Amfibrach (z řec. amphíbrachys, oboustranně krátký) je v metrice stopa, skládající se ze tří slabik, v pořadí nepřízvučná-přízvučná-nepřízvučná (či v časoměrném verši krátká-dlouhá-krátká).[1]
V českém sylabotónickém verši jsou amfibrachy realizovány jako katalektické daktyly s předrážkou (přízvučné slabiky jsou vyznačeny tučně):
- „... ať zářilo slunce, ať večer se šeřil,
- já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil...“
- (Petr Bezruč: Kdo na moje místo?)
Amfibrachický verš (z důvodu přízvuku, který je umístěn na předposlední slabice) je typický pro polskou literaturu:
- Grał w lesie Matysek na skrzypkach z jedliny —
- I wygrał, i wygrał — płacz zmarłej dziewczyny.
- O, płaczu bezbrzeżny, dlaczego tak płaczesz?
- Dlaczego w pnie drzewne, jak we drzwi, kołaczesz?
- Zapomnij o klęsce, a świat się odmieni, —
- I rosą spłyń w zieleń, i spocznij w zieleni!
- (Bolesław Leśmian, Matysek)
Reference
Portály: Literatura