Anapest
| Dvojslabičné | |
|---|---|
| ◡ ◡ | pyrichij (dibrach) |
| ◡ – | jamb |
| – ◡ | trochej (chorej) |
| – – | spondej |
| Trojslabičné | |
| ◡ ◡ ◡ | tribrach |
| – ◡ ◡ | daktyl |
| ◡ – ◡ | amfibrach |
| ◡ ◡ – | |
| ◡ – – | bakchej |
| – ◡ – | krétik (amfimakr) |
| – – ◡ | antibakchej (palimbakchej)) |
| – – – | molos (trimakr) |
| Čtyřslabičné | |
| ◡ ◡ ◡ ◡ | tetrabrach |
| – ◡ ◡ ◡ | první péón |
| ◡ – ◡ ◡ | druhý péón |
| ◡ ◡ – ◡ | třetí péón |
| ◡ ◡ ◡ – | čtvrtý péón |
| – – ◡ ◡ | větší iónik (dvojnásobný trochej) |
| ◡ ◡ – – | menší iónik (dvojnásobný jamb) |
| – ◡ – ◡ | ditrochej |
| ◡ – ◡ – | dijamb |
| – ◡ ◡ – | choriamb |
| ◡ – – ◡ | antispast |
| ◡ – – – | první epitrit |
| – ◡ – – | druhý epitrit |
| – – ◡ – | třetí epitrit |
| – – – ◡ | čtvrtý epitrit |
| – – – – | dispondej |
| Kombinované | |
| – ◡ ◡ – ◡ | daktylotrochej |
| Legenda | |
| – | dlouhá, přízvučná slabika |
| ◡ | krátká, nepřízvučná slabika |
Anapest (z řec. anápaiston, obrácený) je tříslabičná stopa se vzestupným metrem, o dvou slabikách nepřízvučných a jedné přízvučné (v časoměrném verši o dvou slabikách krátkých a jedné dlouhé).
V českém sylabotónickém verši obvykle anapest nebývá vzhledem k akcentačním pravidlům češtiny využíván.[1]
Anapest se vyskytuje především v anglické literatuře.
- Not a word to each other; we kept the great pace
- Neck by neck, stride by stride, never changing our place;
- I turn’d in my saddle and made its girths tight,
- Then shorten’d each stirrup, and set the pique right,
- Rebuckled the cheek-strap, chain’d slacker the bit,
- Nor gallop’d less steadily Roland a whit.
- (Robert Browning, “How They Brought the Good News from Ghent to Aix”)
V polské poezii anapestická je Mickiewiczova sloka (14(7a+7a)/10b/14(7c+7c)/10b)[2].
Reference
- ↑ http://www.rymy.cz/rymy.htm#anapest
- ↑ Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Kraków 2003, s. 95, 131.
Portály: Literatura